Freya z Jotunheimu

Ve správný čas na správném místě

Začal se zvedat prudký vítr. „Měli bychom odsud zmizet." Řekl Thor otíraje si zvlhlé oči.

„To ho tady chceš takhle nechat?" vyhrkla překvapeně Freya.

„Nechci, ale nic jiného nám nezbývá. Vrátíme se pro něj, ale teď musíme vypadnout." Pomohl jí na nohy. Jednou rukou podpíral Jane, druhou svou sestru. Kus cesty před nimi zahlédl skalní průrvu. Můžou se tam schovat, než se přežene písečná bouře. A vymyslí tam, jak se dostanou zpátky domů. Průrva byla poměrně úzká, zato se zdálo, že se táhne až do hloubky hory.

Jane se ztěžka posadila na velký kámen. „Chystá se Aether vypustit." Vydechla. „Malekith zničí všechno, nejen Asgard."

„Jak?" vyhrkli zároveň oba asgarďané.

„Viděla jsem ho na Zemi. Nevím proč tam byl."

„Konvergence." Vydechla Freya. „Cítila jsem už měsíce, že se blíží."

„Bože, nic z toho by se nestalo, kdybych ten zatracený Aether nenašla."

„Není to tvá vina." Zvedla k ní černovláska oči. „Naopak, Malekith by se tak k němu nejspíš dostal mnohem dřív."

„Našla jsem ho proto, že jsem hledala tebe." Tentokrát midgarďanka upírala pohled k Thorovi. „A teď jsme tady uvězněni."

Thor přiklekl k Jane a objal ji. A pak se najednou rozezněl telefon. Všichni tři se po sobě zaraženě podívali.

„Rychle vezmi to!" vyhrkla Freya.

Jane roztřesenýma rukama vytáhla telefon z kapsy a přijala hovor. „Haló?" zněla ještě zmateněji než vypadala.

„Ahoj, Jane. Tady Richard."

„Richard? Můžeš mi říct kde jsi?"

„Pořád v práci, byl to šílený den."

Jane odtáhla telefon od ucha a zadívala se na displej. „Tohle je úžasné."

„Musí to někam vést." Zašeptal Thor.

„Vážně? Úžasné?" Volající pokračoval ve svém monologu, zatímco Jane spolu s asgarďany za zády postupovala hlouběji do tunelu. „Volám nevhod?" Ozvalo se z telefonu.

„Ne, ne, prosím hlavně nezavěšuj." Vyhrkla Jane.

„Fajn, jasně. Nechtěla bys třeba příště..." pokračoval ten neznámý Richard v samomluvě, zatímco Jane se rozhlížela všude kolem a Thor vypadal, že by nejraději telefon i muže na druhé straně nejraději přišpendlil svým kladivem ke skalnímu masivu.

„Co čekáš," sdělovala mu koutkem úst Freya. „Zmizels jí ze života na dva roky. Je to hezká žena, myslels, že bude čekat jen a jen na tebe?"

„Co bys cítila ty, kdyby tenhle rozhovor vedl Cap?"

„Nemusíš se hned urážet, jen konstatuju fakt." Odsekla mu. „A navíc, Steve je gentleman."

„To nemůže být pravda." Ozvala se znovu Jane pár metrů před nimi. Sklonila se a cosi sebrala ze země.

„Vážně neruším?"

„Ne, vůbec ne." Ujistila muže z telefonu Jane. A mávla na sourozence, aby ji následovali.

„Kam jdeme?" ptala se Freya.

„A proč je tu tolik bot?" otázal se Thor. Než se mohli vyptávat dál, ocitli se na dvoře jakéhosi skladiště.

„Kde to jsme?" ptala se znovu Freya.