Válka o Relikvie Smrti

Kapitola 14.

Gellert

Byli jsme u Albuse doma. U mé tety by to bylo příliš nebezpečné. Albus míchal lektvar, který jsem mu zadal a já pročítal historii relikvií.

Mojí prioritou se právě stala bezová hůlka, tušil jsem, že už jí jsem na blízku, jen jsem neznal jméno jejího posledního majtele.

"Nefunguje to," povzdychl si zatrápeně můj společník. "Jestli to nefunguje, tak to děláš špatně," řekl jsem zamyšleně. "V lektvarech jsem náhodou dost dobrý!" stál si umanutě na svém. Prudce jsem vstal a přešel k jeho pracovnímu stolu. Měl za úkol udělat vyhledávací lektvar.

Tekutina v jeho kotlíku byla namíchaná správně, to jsem poznal. Tak kde jen byla chyba?

"Možná, že takhle ty relikvie najít nejdou," podotkl. "Jo, to už mě taky napadlo," přikývl jsem souhlasně. Takže tuhle možnost jsme si mohli tedy vyškrtnout. 

Naše kouzla možná nestačila k tomu, abychom je našly, ale kouzla někoho jiného...