Kill or be killed ✔

12.

Hoseok:

Tlukot mého srdce se na chvíli zastavil, můj mozek ovládal strach a celé tělo panika.Ochranářsky jsem si Yoongiho přitáhl k sobě a křečovitě jsem zavřel oči.

"Zlato, nic se neděje"  cítil jsem Yoongiho  hebké ruce, jak mě hladí po tváři.

Odvážil jsem se pohlédnout na osobu stojící ve dveřích a celé mé tělo se uvolnilo.

Oddechl jsem si a hlavu si položil na Giho rameno.

Byla tam pouze moje matka.

S pánvičkou v ruce....

"Mami?!!! Jak dlouho tu jsi?!" Zděsil jsem se.

"Dostatečně dlouho, abych toho zmetka mohla vyrazit!" Zařvala a zamračila se na Giho.

On se jen uchechtl a své prsty zapletl do mých vlasů.

"Slyšel jsi?! Nedotýkej se mého syna" zavřeštěla.

"Hele klid babko, mě má rádši než vás tak vypadněte a neotravujte moje sluníčko" zavrčel na ní.

Já jsem se jen natáhl ke stolku pro deku a oba jsem nás přikryl.

"N-no to je drzost! Vypadni z mého domu a vem si i toho parchanta! Stejně mi byl jen na obtíž"

Zachvátil mě pocit úzkosti... jak to mohla říct. Slzy se mi tlačily do očí a já se na ní ublíženě podíval.

Ona na mě však hleděla s nenávistí v očích.

Yoongi se zvedl, oblekl si triko a boxerky a odešel do kuchyně.

Ale já potřeboval jeho objetí a tak jsem jen zakňučel na protest.

"Tady máš, pomůže ti to" vrátil se z kuchyně, podal mi nějaký prášek, sklenici s vodou a pak se ještě na pár sekund otřel svými rty o mé.

"Tak vypalte smradi" začala se zase rozčilovat zatímco já zapíjel prášek.

Věřil jsem Yoongimu.

Prohrábl mi vlasy a zašeptal "hezky se vyspi lásko, všechno bude brzy lepší"

A mně se začaly zavírat oči.

Ještě jsem stačil vidět jak se Gi otočil na mou mámu a pak už jen a jen tma.

***
😇😇😇

Luv yaa💕