Kill or be killed ✔

3.

Sledoval jsem zaujatě své nohy, které se pomalým tempem sunuly kupředu.
Neměl jsem sebemenší chuť jít do školy, takže jsem dělal všechno proto abych se tam dostal co nejpomaleji.

Hlavou mi však proběhl úryvek z jedné písně... hudebka je někdy užitečná

"Věci co nechceš ať se stanou, ty se stejně stanou"

Svatá pravda a proto jsem nasadil zase svůj obvyklý svižný krok a dovalil jsem se do školy.

Před skříňkou na mě již čekali Tae s Kookem, které jsem nejspíš svým příchodem vyrušil z nějaké vele důležité konverzace.

"Ahoj hyung!" Skočil po mě Kookie.
Málem jsme spadli na tem, ale hlavně že má Kook pocot zadostiučinění k mému příchodu.

Než jsem stačil cokoliv říct, objevili se tu i Jimin s Yoongim.

"Takže Jin s Namjoonem stále šukaj" zasmál se Jimin.

"Vypadá to tak" přidal se Tae.

"O čem jste se s Kookem bavili?" zeptal jsem se naprosto mimo téma, ale tak nevadí Hobi...

Tae se na Kookieho znepokojeně podíval a pak si stoupl blíž k nám a ztišil hlas.
"Prý včera někdo zabil jednoho studenta"

Moje srdce vynechalo pár úderů, Fakt!!!

Je to pravda....

"Co je Hobi?" Zeptal se Jimin.

Nemohl jsem ze sebe vydat ani hlásku.

Yoongi do mě šťouchl a mně se zatočila hlava.

"Hoseoku ?!"
Celý svět se se mnou točil.

On ho zabil.

Určitě bude chtít zabít i mě!

Dostal jsem nejspíš nějaký záchvat a s šíleným výkřikem jsem se prodral pryč ze školy.

Bylo mi jedno kam jdu, ten parchant ho zabil.

Nevěděl jsem ani kdo to je.

Klid Hobi, třeba to byla jen shoda náhod a vůbec neumřel Jisoo.

I tak moje chabé utěšování nepomohlo a za chvíli jsem znovu stál před mým domem.

Zavrtal jsem se do postele a neplánoval jsem v blízké době vylézt.

***
Helou srdíčka 💞
To je tak super, když to mám vymyšlené 😂

Luv yaa💕