#1

81 4 1

od Saruu27

od Saruu27

Sedím na posteli s mobilem v ruce a čekám, až mi Katrin zavolá. Zatím nic. Přesně tohle jsem čekala. Měla pro mně Vykašlala se na mně. Na té party mně nechtějí. Ne, to je lež, nemohli se na mě vykašlat... nebo ano? Co když jsou moje myšlenky pravdivé?

Později

Na party oficiálně nejdu. Katrin mi nezavolala, nepřišla, nic. Máma s tímhle prý počítala. Musím zavolat Katrin.

„Halo?” ozvala se.

„Ahoj Katrin, to jsem já, Noah. Proč jsi nepřišla, měly jsme jít na tu party!” řekla jsem, možná trochu moc hrubě.

„Ehm, no, já... víš, byla jsem u babičky, takže jsem pro tebe nestihla přijít.”

„A co ostatní? Ti byli kde?!”

„Všichni měli moc práce s přípravou party, a nestihli pro tebe přijít. Promiň Noah, myslela jsem na tebe celou dobu, ale k babičce je to pěšky docela daleko...”

„Ok, v pohodě. Snad příště.” řekla jsem zklamaně.

„Super, tak pa, Noah. Někdy příště!” Já ale ještě nezavěsila. To Katrin očividně nevěděla. Bylo mi hned jasné, že v tom něco bude.

„Tak jo, lidi! Hlavně se Noah nesmí dozvědět, že jsme na ni zapomněli!”

Znovu jsem se ozvala do telefonu. „Děláš si ze mně srandu?! Kašlu na tebe, a na celou tu vaší idiotskou party!!” Poznala jsem, že Katrin nevěděla co říct. Zavěsila jsem.

Jako fakt?! Tohle myslí vážně?! Kamarádky? Už nikdy. Kdyby mi to alespoň řekla na rovinu. Máma mě tam nechtěla samotnou pustit, měla mě doprovodit Katrin. Ale ta nepřišla.

Uslyšela jsem, jak jde někdo nahoru po schdech. Ozvalo se klepání na dveře.

„Co je?” Vykřikla jsem. Do pokoje vešla máma.

„Broučku, stane se, že někdo zapomene. Prostě měla moc práce.”

„Moc práce?! Dobře, a to mi nemohla zavolat nebo napsat, že to pro mně nestihne?! Ona na mně zapomněla!” řekla jsem. Máma odešla z pokoje s ne moc spokojeným výrazem. Nechápu, jak máma může mít Katrin pořád tak ráda.

Kašlu na ni. Já si vystačím sama. Už jsem unavená, půjdu spát, ráno možná změním názor.

Vím, je to kratší, další díly by už měly být delší. :)

Thank you for reading.♥