Queen of France //Bellarke✓

14

Rok uplynul od toho osudného boje. Od smrti Finna. Clarke na něj vzpomínala každým dnem, ale musela přijmout to, že je na lepším místě.

Udělala to, o co žádal Finn, nezabila Bellamyho nebo ho poslala pryč, ale byla k němu chladná a vzdálená, i když někdy vidí, jak se usmívá.

Lidé se vrátili do jejich domovů ve vesnici, ale Wells a Abby se rozhodli zůstat v zámku, aby poskytli Clarke nějakou podporu

Bylo ráno a Clarke se dívala na strop svého pokoje. Vždy vstane a vzpomíná na to, co se stalo toho dne.

                                                     FLASHBACK

Clarke: Cože? Ne, není pryč. Je to přeživší. *Rychle pokývla hlavou a Kane se na ní smutně podíval, což způsobilo, že se Clarke v očích vytvořily slzy*

Kane: Je mi to opravdu líto. *Řekl pomalu a Wells k nim přiběhl*

Clarke: Kde je? *Zeptala se, když už plakala a Wells se podíval na nespočet mrtvých lidí na zemi*

Wells: Zemřel jako hrdina. *Řekl pomalu a musel převzít Clarke*

Plakala v bolesti a snažila se praštit Wellse, aby viděla Finnovo tělo. Křičela jako nikdy předtím a plakala tak, jako by bylo všechno špatně. Bellamy k nim přiběhl a musel pomoct Wellsovi, protože se skoro přes Wellse dostala.

Bellamy ji vzal do svých rukou a ona křičela, že chce od něj pryč. Chtěla jen vidět Finna, i když věděla, jak bude vypadat. Po nějaké době, přestala bojovat a plakala mezitím, co si ji přesunul na klín, aby jí uklidnil.

''Mám tě, jsi v pořádku. Jsi v bezpečí'' Říkával ji, když nemohla přestat plakat a třást se. Zrovna ztratila nejdůležitější osobu v jejím životě, znovu.

Jindy by Clarke po Bellamym řvala jen za jeden pohled za to, co udělal, ale v tu chvíli, všechno co chtěla, bylo zapomenout všechnu tu bolest, kterou jí a Finnovi způsobil.

                                               KONEC FLASH BACKU

Octavia: Jsi v pořádku? *Octavia se zeptala, když viděla Clarke, jak sedí uprostřed postele a skoro plakala* Clarke?

Clarke: Jo? Jo, je mi dobře. *Pomalu kývla hlavou a hluboce se nadechla*

Octavia: Dnes je den, kdy sem přijede syn Anglie na návštěvu, že? *Usmála se, snažíc se rozptýlit Clarke*

Clarke: Jo, Murphy by měl přijet teď někdy. *Podívala se na strop* Nemusíš tady se mnou zůstávat každý den, O..

Octavia: Já to vím. *Lehce se usmála* No tak, pojď jdeme poznat budoucího krále Anglie. *Usmála se*

Clarke: Já už ho znám. *Pokrčila rameny a hledala šaty. Jako vždy si vzala černé, bylo to tak od smrti Finna*

Octavia: Jen půjdu zkontrolovat Wellse a budu hned zpět, dobře? *Usmála se*

Clarke: Bav se, s Wellsem. *Podráždila Octavii, a když odešla, Bellamy vstoupil do pokoje* Jasně, Bellamy, můžeš vstoupit bez zeptání. *Zamračila se*

Bellamy: Ahoj. *Sedl si naproti ní* Jsi v pořádku?

Clarke: Ptáš se mě na to dost často. *Kývla hlavou*

Bellamy: Chci na tebe jen dohlédnout.. *Podíval se do jejích očí a ona se odtáhla*

Clarke: Už jsi to udělal, můžeš jít. *Vydechla a on jí vzal za ruku*

Bellamy: Děkuju, že jsi mi dala druhou šanci. *Políbil jí ruku a ona skoro roztála*

Clarke: Teď už můžeš odejít. *Podívala se na něj, usmívající se*