18

72 3 0
                                    

 O osm měsíců později

Clarke: Je to už osm měsíců a vrátíš se domů až teď. *Vydechla, když mluvila skrz telefon s Bellamym*

Bellamy: Já vím, lásko, ale bylo opravdu těžké ho chytit. *Vydechl* Alespoň jsme sehnali telefony, abychom si mohli volat. *Snažil se jí uklidnit*

Clarke: To není to samé a ty to víš. *Vydechla a dívala se z okna svého pokoje* Mám pro tebe překvapení, tak že přijeď domů co nejdříve, dobře? *Položila ruku na své velké bříško* Musím jít, buď opatrný.

Bellamy: Jen jeden den, lásko. Jen jeden. *Usmál se* Pozdrav Clarke, Atome!

Atom: Nasrat vám oběma. Oba vás zabiju. *Zařval a Clarke se lehce zasmála*

Bellamy: Slib mi, že budeš v pořádku.

Clarke: Slibuju. Miluju tě, Bell. *Řekla, snažíc se neplakat*

Bellamy: Taky tě miluju, holčičko. *Položil telefon a ona se podívala na své bříško*

Clarke: Tvůj táta se vrátí, aby tě konečně poznal. *Usmála, hladíc své bříško a vydechla, když si vzpomněla na nezvané hosty*


Clarke vystoupila z pokoje a šla dolů po schodech. Zahlédla Raven, zpět na zámku, snažíc se být milý a slušný člověk. Očividně jí to Clarke nevěřila. Raven všem ukázala, že je had.

Raven: Koukejte, kdo je zpátky! Mé dvě nejoblíbenější holky! *Usmála se, snažíc si Clarke přitáhnout do obětí*

Clarke: Nikoho neoblbneš, pořád jsi svině.

Raven: A ty jsi těhotná svině. Má štěstí, že jsi těhotná. *Podívala se na Clarke naštvaně*

Clarke: Ne, zlato, ty máš štěstí, že jsem těhotná. *Podívala se na ní a snažila se kontrolovat, aby Raven nepraštila*

Octavia: Dobře, pojďme se projít. *Vzala Clarke za ruku a odtáhla jí od Raven a šly na opačnou stranu* Jsi v pohodě?

Clarke: Jen trošku naštvaná. A točí se mi hlava. *vydechla a opřela se o zeď*

Octavia: Jedla jsi něco? *Podívala se na Clarke ustaraně a Clarke kývla hlavou* Někdo zajděte pro Wellse a Kane, hned! *Nařídila a lidé začali utíkat kolem*

Clarke: Myslím, že je na cestě. *Podívala se na Octavii se slzami v očích* Dítě. *Podívala se na nohy a zjistila, že jí praskla voda* Ne. *Křičela bolestí* Měla jsem vše naplánované. Bellamy měl- *Začala ztěžka dýchat. Kane přiběhl a vzal Clarke do objetí a vykročil s ní na ošetřovnu*

Kane: Potřebuju doktora Jacksona, hodně ručníků.. *Začal panikařit* Někdo sežeňte Bellamyho! *Zakřičel*

Clarke: Něco je špatně. *Opakovala dokola, ale nikdo jí neslyšel* Octavie..Wellsi? *Ptala se dokola, ale slova nevycházela z jejích úst*


Clarke byla na operaci a Wells, Octavia a Raven byli tam, aby jí nějak podpořili..Clarke je necítila. Bylo vše pryč? Asi ano. Clarke neslyšela křik dítěte, hned věděla, co to znamená. Cítila, jak z ní proudí krev, jako by to nemělo nikdy přestat.

Těžce krvácela a Jackson to nemohl zvládnout sám, ale snažil se. Octavia a Wells stáli po boku Clarke a slyšeli jméno. ''Madi''. Všechno se událo tak rychle, nikdo nestíhal. Clarke zavřela oči a nikdo si toho nevšiml, až v ten jeden moment.

Bellamy měl připravené pro Clarke překvapení, už procházel branami zámku, když viděl Octavii, jak stojí před dveřmi, ruce měla celé od krve a nemohla přestat plakat.

Queen of France //Bellarke✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat