Queen of France //Bellarke✓

4

Čtyři měsíce utekly od toho, co Blakovi dorazili na zámek. Octavia se přizpůsobovala velmi dobře, ale Bellamy měl pořád nějaké pochybnosti o důvěře ke Clarke.

Raven toho moc s Clarke nenamluvila, a i když to Clarke lámalo srdce, nebude ta první, která se omluví. Ne po tom všem.

Clarke organizovala párty pro děti z vesnice. Všichni se moc těšili, až na jejího otce.

Bellamy: Potřebujete s tím pomoct? *Zeptal se, ukradl pár sladkostí a vložil si jej do pusy*

Clarke: I přes to, že jsi dítě 24 hodin a 7 dní v týdnu, tohle není pro tebe. *S nadávkami ho praštila do ruky*

Bellamy: Jsem dítě. Můžu to jíst. *Zamračil se, aby jí rozčílil*

Clarke: Hloupé děti jíst nemůžou. *Ironicky se usmála a on udělal to samé*

Bellamy: Zrovna jsem vás viděl dávat si oběd. *Široce se usmál, když otevřela šokovaně pusu*

Finn: Můžeme si promluvit, lásko? *Usmál se na ni a ona kývla*

Clarke: Žádné pojídání, Blake. *Zanadávala a odešla s Finnem* Copak?

Finn: Svatba se blíží.. *Vydechl*

Clarke: A pořád do sebe nejsme zamilovaní. *Natočila hlavu*¨

Clarke to věděla, Finn to věděl, každý věděl, že do sebe nejsou zamilovaní. Všechno, co potřebovali bylo to spojenectví, nebo alespoň způsob, který by nezahrnoval svatbu.

Clarke se rozhlédla kolem sebe. Octavia si hrála s dětmi, Raven mluvila s otcem Clarke a Bellamy jedl a díval se na Clarke.

Clarke protočila očima a ucítila, že jí někdo bere za pas, Wells.

Široce se usmála a protlačila ho doprostřed parketu. Jestli by Bellamy měl šanci celý den jí otravovat, teď byla ta šance.