Epilog

99 5 7
                                    

Bellamy: Kde to jsem? *Řekl, když se probouzel*

Clarke: Na ošetřovně. *Podívala se na něj*

Bellamy: Což- Clarke! Ty jsi-! *Podíval se na ní a ona se usmála*

Clarke: Já jsem co? *Zasmála se*

Bellamy: Kde je Madi? *Vyskočil z postele*

Clarke: Jestli budeš nadále dělat tolik hluku, vzbudíš ji! *Podívala se na něj a on na ni se slzami v očích* Asi ses opravdu praštil do hlavy, že jo, anděli?

Bellamy: Ty jsi naživu. *Podíval se do jejích očí*

Clarke: Samozřejmě, že jsem. *Usmála se*

Bellamy: Ale necítila ses dobře, když jsi měla Madi a-

Clarke: A ty jsi opadl. *Lehce se zasmála*

Bellamy: Tak že jsme v pořádku? Budeme rodina? *Vzhlédl k jejím očím a ona vzala jeho obličej do jejích rukou*

Clarke: Ano, Bell. Budeme spolu. Budeme šťastní. *Podívala se do jeho očí a spojila jejich rty v jedny*

Bellamy: Myslel jsem, že jsem tě ztratil. *Podíval se na ní a poté na spící Madi* je tak nádherná. *Zašeptal* Vypadá jako miminko.

Clarke: Ona je miminko. *Usmála se*

Bellamy: Asi jsem se opravdu uhodil do hlavy, co? *Lehce se zasmál a ona přikývla*


                                                        *

                                      O čtyři roky později

Madi: Tatínku. *Zasmála se na zemi, hrajíc si s Clarke* Maminka a já si hrajeme.

Bellamy: Proč se nejdeš podívat, kde je Octavia? *Usmál se, chytil Madi a obsypával jí polibkami*

Madi utíkala hlavní síně a šla si hrát s Octaviiným synem, Maxem, hru na schovávanou.

Clarke: Tak rychle nám roste. *Zamračila se a Bellamy si jí přitáhl do náruče*

Bellamy: A my stárneme. *Zasmál se, líbajíc jemně její krk*

Clarke: Zas tak moc ne. *Ušklíbla se a on jí lehce políbil*

Bellamy: Musíme mít další dítě, nemyslíš si? * Podívali se ven z okna a Clarke se zasmála*

Clarke: Za pár chvil, možná. *Usmála se*

Bellamy: Nebudeš mít navždy 30. Stárneš. *Zasmál se*

Clarke: Chceš mě urazit? *Pobaveně ho praštila do ruky*

Bellamy: Ne, mi amore. *Zasmál se* Oh, jak bych si přál poznat tvojí Abuelita.

Clarke: Zbožňovala by tě. *Pohrávala si s jeho prsty* Bell, můžu se tě na něco zeptat? *Otočila se k němu*

Bellamy: Samozřejmě, že můžeš, Clarke. Copak je, zlato? Na co myslíš? *Hrál si s jejími vlasy*

Clarke: Jsem dobrá matka? Má mě Madi ráda? Proto nechci mát další děti, co když mě také nebudou mít rádi? *Podívala se na něj se slzami v očích*

Bellamy: Neskutečně moc tě miluje, zlato. *Podíval se do jejích očí*

Madi: Maminko, maminko. *Zasmála se  a běžela ke Clarek a Bellamymu* Maminko, já tě mám moc ráda. *Široce se usmála a Clarke se rozplakala* Promiň, že jsem poslouchala. *Řekla v rozpacích*

Clarke: To je v pořádku, ángel di mi vida. *Položila si Madi do klína a políbila jí na čelo* Také tě mám moc ráda.

Wells: A my vás tak máme moc rádi. *Zasmál se, nesoucí Maxe*

Octavia: To teda máme. *Usmála se a objala Bellamyho*

Bellamy: Podívejte se na nás. Po tom všem. *Široce se usmál*

Wells: Díky královně Francie. *Usmál se a políbil Clarke na čelo*

Bellamy: To je moje holka. *Usmál se a políbil Clarke*

Madi: Budu příští královnou Francie, já? *Zasmála se, přičemž tleskala ručičkama*

Clarke: Ano, zlatíčko. Ty budeš další královna Francie.

Clarke se usmála před tím, než zavřela oči. Mezitím, co si Madi hrála s Octavii, Wellsem  a Maxem, byla ještě jednou políbena Bellamym, který jí udělal tisíc slibů. Sliby s nimiž Clarke souhlasila a slíbila je nazpátek. Protože nehledě na to, kde jsou, nebo jak se cítí, jejich láska byla skutečná.

                                                    ***************

Ahojky lidičky!                                                                                                    Tak že Clarke je naživu!                                                                                    Bellamy jen vytuhl a všechno si to přestavil. Je naživu a všichni jsou šťastní.

Queen of France //Bellarke✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat