Queen of France //Bellarke✓

17

                                                                 *

Clarke: Murphy zítra odjíždí. Měla bych se s ním dnes odpoledne sejít a popovídat si s ním. *Vydechla, hladíc Bellamyho hruď*

Bellamy: Měl bych se bát? Je Murphy stoprocentní homosexuál nebo je bisexuál? *Podíval se na ní, kreslíc obrazce na jejích nahých zádech*

Clarke: Je bisexuál, stejně jako já. Mohla bych se zamilovat do Octavie, víš to? *Podívala se na něj s úsměvem*

Bellamy: Když mluvíme Octavii.. *Potřásl hlavou* a Wellsovi?

Clarke: Neříkám, že mezi nimi něco je, ale myslím, že jo. *Lehce se zasmála*

Bellamy: Vypadá šťastně.. Wellsovi věřím. *Lehce se usmál*

Clarke: Já, Wells a Finn jsme byli nerozluční. Byli jsme ten typ dětí, kteří dělají nejrůznější neplechy. *Jemně se usmála*

Bellamy: A co Jasper? *Zeptal se zmateně*

Clarke: Ten byl skoro pořád s mámou. *Pokrčila rameny* Kamkoliv šla, vzala ho s sebou.

Bellamy: Kdo tě tedy miloval? Samozřejmě, že tě milovali, ale kdo pro tam pro tebe vždy byl? Nějaký člen rodiny?

Clarke: Z mé rodiny? Nikdo. *Pokývla hlavou* Ale měla jsem Finna a Wellse.

Bellamy: Ty a Jasper jste se zdáli být blízcí..

Clarke: Jsme. Když je teď tady. Ale odchází s Murphym.

Bellamy: Jak to můžeš zvládnout? Kdyby bylo mě, pravděpodobně bych byl ve stresu a na všechny bych furt jen ječel. Teoreticky jsi byla opuštěna, Clarke a stejně tu pro všechny vždy jsi. *Podíval se na ní*

Clarke: Nejsem žádný hrdina, Bellamy. *Lehce se usmála* Je to tak, jak to je. Podívej se na sebe. Začal jsi tím, že jsi dělal otcovu práci, pokusil ses zničit Francii, ale změnil ses. Udělal jsi to, abys ochránil Octavii, protože ti jí chtěli vzít. Od té doby, co tvá matka umřela, ses o ní staral a nikdo by to nedokázal lépe. Zamiloval ses do Francie a udělal z ní tvůj domov. *Hrdě se usmála* Zabil jsi svého otce, ne kvůli rozkazům, ale udělal jsi to proto, že jsi věděl, že je to správná věc. Mluvíš o tom, čím jsem si prošla, ale ty? Ty jsi skutečný hrdina. *Podíval se na ní se slzami v očích*

Bellamy: Clarke..

Clarke: Bellamy. *Sedla si na jeho postel, přikrývajíc se přikrývkou* Vždy jsi dělal to, co ti řekli rodiče, staral ses o Octavii. Udělal jsi to, aby si jí udržel naživu. Byl jsi ochoten ublížit každému z vesnice, i když to není správná věc, jen abys jí ochránil. Snažíš se potěšit každého. Ztratil jsi svou matku tak brzo a přesto pořád bojuješ. Musel ses starat o moje manželství, o Raven, která tě podváděla, chceš, abych pokračovala? *Lehce se zasmála* A ano, prošla jsem si hodně, ale to i ty. A neopovažuj se říct, že ne. *Podívala se do jeho očí a hluboce se nadechla*

Přisunul si jí do jeho objetí a ona se usmála, mezitím co ho líbala, pořád a pořád dokola.

                                                                 *

Octavia: Je to vážné? Mezi tebou a Bellamym? *Podívala se na Clarke s úsměvem*

Clarke: Je to vážné mezi tebou a Wellsem? *Usmála se nazpátek a Octavia zčervenala*

Octavia: Oh..Wells. *Usmála se* Záleží mi na něm, ale nejsem si jistá, že mě má rád nazpátek.