Queen of France //Bellarke✓

9

Clarke zůstala ve vodě asi ještě dalších deset minut než vylezla a oblékla se, přichystaná vrátit se na zámek. Po cestě zahlédla dva muže mluvit a hned poznala, kdo to je.

Bellamy a Jasper. Počkat. Bellamy? A Jasper? Jasper byl zpět doma!!

Clarke: Zajímalo tě, kde jsem vůbec byla já? *Zavtipkovala na Jasperův účet, který když jí uviděl, přiběhl k ní a objal ji*

Jasper: Jsi celá vlhká, Ježíši Kriste. *Zasmál se* Takhle tě nechal Bellamy?

Bellamy: Huh? *Skoro se zadusil a Clarke zčervenala*

Jasper: Dělám si srandu. *Zasmál se*

Clarke: Jsem tak ráda, že jsi doma. *Řekla sarkasticky a podívala se k Bellamymu, který byl zjevně zklamaný*

Jasper: Pořád si musíš vzít..Jak znělo jeho jméno? *Zeptal se zmateně*

Clarke: Moc dobře znáš jeho jméno. *Zamračila se* A myslím, že jo.

Jasper: Tak proto je tady Bellamy ticho? Je do tebe zamilovaný? *Usmál se a ústa Clarke se otevřela*

Bellamy: Já-

Clarke: Tak že táta umírá. *Změnila téma a Jasper se zasmál* Kvůli tobě umírá!

Jasper: Mě? Já jsem andílek. *Uculil se*

Bellamy: Jak může být důvod Jasper? *Zeptal se zmateně*

Jasper: Vím, kam tím míří. *Kývl hlavou* Slíbil jsem, že až se vrátím domů,  bude otec nemocný až konečně umře.

Bellamy: Tak proč i vlastně odešel?

Jasper: Náš otec není dobrý člověk, Bellamy. A já musel navštívit přítele. *Usmál se* Viděl jsem její hrob, Clarke.

Clarke: Bože, jak mi chybí. *Rozhlédla se* Běhávali jsme sem a potom zpět na zámek. *Usmála se, vzpomínajíc na dětství*

Bellamy: Co se jí stalo? *Zeptal se pomalu*

Clarke: Zemřela, když se mě snažila zachránit. Samozřjmě náš otec neschvaloval náš vztah. *Vydechla* Tak že ji zabil, aby zajistil, že nezůstaneme spolu. *Podívala se do země*

Bellamy: Jsem si jistý, že ví, že si jí milovala. *Usmál se a ona se podívala do jeho očí* A jsem si jistý, že ona milovala tebe. *Usmál se*

Jasper: Ne jako jediná, co? *Podíval se na Bellamyho*

Bellamy: Ne jediná.. *Uhl pohledem* Ty, Wells, Finn.

Clarke: Ty. *Zašeptala, ale Bellamy ji nemohl slyšet*

                                                       *

Když se všichni tři vrátili na zámek, obdrželi zprávu, že je jejich otec mrtev. Jasper hned usoudil, že by měli oslavovat, ale Calrke ho ujistila, že musí jít do vesnice. Bellamy se jí nenabízel, tak že se na něj musela Clarke obrátit sama.

Clarke: Potřebuju doprovod, stráže. *Usmála se a on protočil očima s malým úsměvem na tváři* Prosím nenenáviď mě?

Bellamy: Nemohl bych tě nenávidět. *Vydechl* Já jenom..

Clarke: Potřebuješ nějaký důkaz o tom, že to mezi námi není jen psychická přitažlivost? Dobře, jeden ti dám.

Bellamy: Jak? *Podíval se na ni*

Clarke: Takhle. *Přitáhla si ho blíže k tělu, nevšímajíc si lidí kolem a lehce ho políbila*

Finn tam byl a jedna jeho část se soustředila na jejich spojenectví, ale měl plán tak, aby mohli být oba svobodní a šťastní, ale ta další část.. ta největší byla ráda za to, že je Clarke konečně ztratila své obavy. I když pořád musela předstírat, že miluje Finna, konečně se Clarke odhodlala políbit Bellamyho, aby mu dokázala opravdové city.

A Finn? Vždy věděl, že se jí Bellamy líbí. Bylo to očividné, jen potřebovala trošku popostrčit. Proto Finn zavolal Jasperovi, protože takovým způsobem, jakým Jasper žije, Bellamy a Clarke uslyší ještě hodně vtipů a narážek.

Finn jen dal Clarke štěstí a teď je načase najít ten svůj a priorita číslo jedna: Najít Raven Reyes.

Zítra? Všechno bude jiné a na nic,ale pořád máme dnešek.