You Belong with me

12.část

V autobuse jsem se jen tak vybavovala s Abby,ale ona stále dokola mlela o její "velké lásce" Fredu Andersovovi. Dělá,jakoby to byl její přítel,ale ona se na ni pomalu ani koukem oka nepodívá. Její problémy mě teď trápili nejmíň.

Samozdřejmě jsem před školou spatřila "božskou Angel" jak se cicmá s Justinem. Copak jí to není blbý zrovna takhle,před celou školou...Okamžitě jsem svůj pohled obrátila úplně opačným směrem. Na jednu stranu jí závidím,ale na tu druhou...je vůbec nějaká druhá?

,,Ale heleme se kdo se to odvážil projít kolem mě."zasmál se ten protivný snobský hlas,když jsem se snažila kolem "té osoby" projít, ,,Slečna "Nic neumím a jsem nula".

Otočila jsem se jejím směrem. Stála tam Angel a kolem pasu držela Justina. Ten však nic neřekl a jen se díval. JEN se díval!

,,Než začnej strkat nos cizím lidem do zelí,radši si to rozmysli."přidala ještě,když viděla,že jsem bezmocná, ,,Víš co tím myslím,viď Tay?"

Justin se snažil uhnout pohledem,ale věděl,že se na něj dívám. Co mi to udělal? On jí řekl,že s ním skouším?

,,Ne,nevím co tím myslíš."zalhala jsem.

Pustila Justina a prudce ke mě přistoupila:,,Přestaň laskavě chodit k Justinovi! Ty pro něj nejsi dost dobrá a na nějakou tvojí soutěž dlabe,jasný?"

Cítila jsem,jak se mi do očí derou slzy. Můj poslední pohled patřil Justinovi. Byl to pohled smutku a zrady. Rozeběhla jsem se do útrob školy,slyšíc za sebou jen smích Angeli a jejích kamarádek. Jak se asi mohl tvářit Justin? Skončila jsem v kabince na záchodních,opřená o zeď a brečící. Copak tohle může udělat někdo,jako je on?

O týden později:

S Justinem už vůbec nemluvím a snažím se mu vyhíbat,ale kamkoli se hnu,vidím jeho obličej. Soutěž je už zítra,ale já se rozhodla,že nikam nepůjdu. Nechci se strapnit a stejně-bez Justina nikam!

,,Hej,Taylor!"volal za mnou kdosi,když jsem šla po chodbě směrem k východu ze školy.

Otočila jsem se a nemohla uvěřit vlastním očím.

,,J-Justine."

Vzal mě za ruku a zatáhl kamsi do místnosti s košťaty a vším harampádím.

,,Poslyš."řekl mi vlídně, ,,Vím,že si myslíš,že jsem udělal něco zlýho,ale já za nic nemůžu!"

,,Že za nic nemůžeš?"vyštěkla jsem na něj, ,,Všechno si té tvojí "Angel" vyzradil a ona mi děla ze života peklo!"

,,Ale já...."

Než něco stačil říct,pokračovala jsem: ,,Ty mi už radši nelez na oči! Mám už dost všeho,co mi děláš ty i ta tvá Angela! Už tě nikdy nechci vidět!"

Vyšla jsem ze dveří komory a zavřela mu před nosem. On už pro mě nic neznamená!

Večer jsem ležela na posteli a psala píseň. Bylo mi do breku.

                                                      You belong with me

To byl nadpis písně,kterou jsem psala.

Druhý den:

Byla sobota a tak jsem si mohla přispat. Na soutěž talentů se podívat nepůjdu,jen by mi to zkazilo náladu. Oblékla jsem se a najednou jsem uslyšela svůj mobil. Přišla mi SMS. Od koho asi?

Milá Tay,

Nechtěl jsem tě zklamat. Si jeden z nejsuprovějších a nejtalentovanějších lidí,co znám. Pomohla si mi,když mi bylo nejhůř a já se ti za to takhle blbě odměním. Ale věř mi,já Angel nci neřekl. To Abby! Všechno jí řekla a já....stýská se mi po tobě. Půjdeš na soutěž talentů?

S láskou:

                              Juss :*

Cože? Abby? Sakra,jak jsem mohla být tak slepá? Ona žárlila na Justina! Dneska se ale všechno změní!