Twitter

17 2 1
                                    

Uběhlo pár hezkých dní a my musíme zpátky do Sydney. Ano moc dlouho jsme tady nebyli, ale lepší než nic.
Babička mě furt přemlouvá ať tady zůstanu ještě pár dní, ale nechci. Musím přiznat chybí mi Sydney.
To teplo a můj pokoj, postel.
Teď s námi jede už i Katie takže se nebudu tak doma nudit.
A od pondělka mi začíná focení.
Bojím se i těším se.
Co když budu mít vlastní fanynky. To musí být skvělé. Kéžby.
Mamka má hodně fanoušků a sestra poměrně taky.
Není to tak jak u známých zpěváků, kapel a tak. Prostě je poznají na ulici a chtějí fotku.
Přijde mi to hezký a milý.
Dneska jsem konečně nabrala odvahu a dala jsem mou a Mikeyho fotku na IG. No vlastně Katie mě přemluvila abych ji zveřejnila.
Je pěkná tak proč ji neukázat světu.
Myslela jsem si že mě nebude Katie chápat, ale přesně naopak. Celou situaci chápe.
Napřed řekla že bych mu měla napsát jenže pak jsem ji vše úplně vše řekla a změnila názor. Taky si myslí že jestli mě chce tak se ozve sám.
Jediný kdo nějak "komunikuje" se mnou je Mikey.
On mě vlastně viděl už u mého focení s Lukem. Pak na letišti a ještě ve městě.
Překvapil mě.
Mohl se na mě vykašlat, ale on mi řekl o tom dopise a vlastně díky němu jsem políbila Luka.
A to "komunikuje" jsem myslela tak, že mi dal like na fotku se sestrou a tu co mám sním. Jo a ještě s Lukem + mě začal sledovat.
Ale taky nenapsal.
Furt lepší než Luk, ten neudělal nic.
Jenže na něj se prostě nejde zlobit.
Bojím se že by mi napsal, ale nemůže. Asi kvůli vedení nebo nevím. Přece jen jak nemohl ani za mnou pak jít, protože ho zastavil manager.
A nebo prostě jen nechce a nechtěl.
Jak já říkám "Vše jde když se chce!"
To by měl slyšet.
A víte co? Už mě to nebaví. Napíšu to na Twitter ať to vidí.

Mám ho označit nebo ne?
Bude to moc přes čáru? Nevím. Není to drzé? Ne, neoznačím ho. Není důvod.
I když...
Označím ho ať je sranda.

Pfff. Označeno!
I Mikey je označený. Aby to nebylo tak divné. Možná je to divné ještě víc, ale co už no.
Dnes mám vážně happy náladu.
Se těším vážně domů.
Babička je smutná že odjíždíme a prostestuje tím že celý den něco peče a vaří.

13.4.18

"Holky, pojďte musíme jet." ozývá se mamka.
"Jo už jdu." odpovídám.
Je 9PM a letadlo nám letí kolem 12PM.
Nejlepší lety jsou v noci.
Snad tam nepotkáme zase kluky to už bych se musela vážně smát.

"Můžeme?" zeptá se taťka.
Beru batoh a hážu do něj sluchátka, nabíječku, sluneční brýle, klíče, fotku a deník s propiskou.
Poté jdu po schodech dolů kde se ostatní loučí s babičkou.
"Ahoj babi. Budeš mi chybět. Napíšeme si." loučím se.
"Ty mě taky zlatíčko. Někdy zase přijďte." usměje se na mě.

"Taxi je tady." řekne natěšeně Katie.
Už se těší domů. Možná víc jak my všeci dohromady.
"Tak ahoj babi." naposled se rozloučíme.

Jdu jako poslední a zavírám vchodové dveře. V tom mi zabrní mobil jako upozornění. Nedá mi to, protože budu celý den bez internetu tak ještě naposledy vytahuju mobil z kapsy. Není čas odemykat ho tak se jen podívám co to je.
Twitter samozřejmě.
"Luke Hemmings označil váš příspěvek jako to se mi líbí."
(Vůbec teď nevím jak by se to na Twitteru zobrazila, ale snad to nijak nevadí.)

Omlouvám se vám za chyby. Tak jak se vám dnešní díl líbí? Snad vás to baví... Suzie 💋

Just Me [Luke Hemmings]Kde žijí příběhy. Začni objevovat