Když jsme dorazili k babičce, tak jsem vystoupila s auta. Moc se mi k babičce nechtělo, protože moje babička mě moc v oblibě nemá a nevím proč. Mamka zamkla auta a zazvonili jsme na babičku. Bydlí v takovém menším baráčku u lesa. Je to spíš taková chata.
Po chvíli nám babička otevřela a pozdravila nás. Na mě se jako vždy mračila. Vlezly jsme do domku a hned šla do svého pokoje s dětství nebo teď je to spíš pokoj pro hosty. Kufr jsem si dala pod postel a byla na mobilu. Chvilku jsem projížděla sociální sítě a psala si s Adamem, ale když mě babička zavolala na večeři, tak mi přišla zpráva od Adama. Ta zpráva mě zaskočila.
Adam: Promiň vím že se známe chvilku, ale dost se mi líbíš a nechtěla by si semnou chodit? Udělalo by mi to velkou radost.
Já: Promiň, ale já nevím známe se dlouho a taky se mi líbíš a....
Adam: A?
Já: Ano budu s tebou ráda chodit.
Adam: Tak to je super.
Já: Promiň ale musím jít pak napíšu zatím ahoj.
Adam: Ahoj
Potom jsem šla do kuchyně na večeři. Sedla jsem si ke stolu a začala jíst. Po jídle jsem dala talíř do myčky a umyla si ruce a šla zpět do pokoje. A napsala Adamovi a nemusela jsem čekat dlouho, protože mi odpověď přišla hned. Jako kdyby u toho mobilu čekal. Psala jsem si s ním asi do desíti večer a potom jsem zalehla do postele a položila se do říše snů.
Ahoj všichni,❤️
Dneska taková kratší kapitolka. Doufám, že se vám bude líbit. Přemýšlela jsem o tom, že bych kapitoly vydávala pravidelně. Budu je teda vydávat v pondělí, v úterý, v pátek a občas o víkendu.
ČTEŠ
Normální holka
RomansaCelý život v knížkách. Celý život bez přátel. Celý život poslouchat ty blbý nadávky od spolužáků. Tak tohle je život 15 Amy O'brienová. Která nemá přátelé. Která má jenom rodiče, který z ní chtějí mít jenom chytrou holčičku. ale co když se jednoho...