Blacku?! Kingová?!

Část 21

Sedím na hodině Astronomie a napůl poslouchám výklad naší učitelky Aurory. Celým jménem se jmenuje Aurora Sinistra, ženská kolem padesátky.

Né, že by mě ten její výklad nezajímal, Astronomie mě docela baví, ale mele nějaké kecy, které se snad ani té astronomie netýkají. Takže mi ty její kecy jdou jedním uchem dovnitř a druhým uchem ven. Říkají to mudlové, to mě naučila Lils...

Člověk by řekl, že Astronomie se vyučuje v noci... ale né. Aurora vyučuje i za denního světla.

Zamyšleně jsem se koukla z okna a přemýšlela nad mými plány do budoucnosti. Né nad povoláním, Merline to ne. Na to je ještě čas, ale moje kariéra herečky začala slibně. Jen jako nad Halloweenem, odplatou na Blacka v podobě barvícího dortíku a nad Mnoholičným lektvarem. Jeho příprava trvá asi měsíc a potřebuje to trpělivost. Vlastně u všech lektvarů je třeba špetku trpělivosti, už chápu proč mi ty Břečky nejdou. Prostě to připraví James.

To bude bomba. Jsem z toho vážně nadšená. Tohle ještě v Bradavicích nebylo.

Z přemýšlení mě vytrhla učitelka s tím, že hodina končí. Popadla jsem brašnu a skoro sprintovala na oběd. Mám hlad jak Remus. Hah. Slovní hříčka.

Seběhla jsem po točitých schodech, které úplně nahoře končí učebnou Jasnovidecví. Nechápu, jak si někdo může tenhle předmět zvolit. Je to ta největší kravina, snad i horší než knihovna. Ještě ta učitelka... totální magor. Už pětkrát mi předurčila hroznou smrt a to k ní ani nechodím na hodiny.

Vešla jsem do Velké síně. Holky seděly dohromady s Poberty na našem obvyklém místě. James se o něčem bavil s Chloe a Remusem, kteří na sebe 'nenápadně' pokukávali. To James 'nenápadně' pokukával po Lily, se kterou jsou na dobré cestě ke kamarádství. Teda pokud to Jamie neposere. No a Black se vůbec nesnažil 'nenápadně' pokukávat a čuměl do výstřihu holce, která seděla přes stůl asi dva metry od něj.

„Blacku, jsem překvapena, že tě tu vidím. Žádná se ti dneska nenabídla k výměně slin?" zeptala jsem se a sedla si co nejdál od něj, vedle Cass.

„Heleme se, někdo pak tu žárlí, nemyslíš Náměsíčníku?" prohodil a nasadil ten svůj 'frajerskej' úsměv a k tomu si prohrábl vlasy. „Popravdě, Tichošlápku, myslím, že jsi velice zmaten okolo Spohiiných citech. Cítím to v úplňku, že tě nenávidí." Naše skupinka se rozchechtala.

Ano slyšíte správně. Náš vlkodlak se rozhodl svěřit se svým tajemstvím. Holky byly nejdříve zaraženy, pak se naštvaly, že mu to tak trvalo a nakonec byly smutné, za jeho osud. Zbývá jen říct, že jejich kamarádi se mění ve zvířata. Lehké jako facka.

„Dík, Reme. A říkala jsem vám jednu historku, která přesně vyobrazuje moje řekněme 'city' k Blackovi?" Všichni se na mě tázavě podívali.

„Jednou po našem trestu jsme se na chvíli zastavili a hodili spolu pokec. Kromě nás tam bylo několik dalších mladších studentů..." „Jo my víme, zmrazilas Tichošlápka a nechalas ho napospas těm dětem," skočil mi s posměšným úsměvem do řeči James.

„Jo a to není všechno. Ještě předtím jsem..." Tentokrát mi do řeči skočil Black. „Klídek , Kingová. Oni to chápou," hodil na mě výhružný výraz až mi z očí šlehaly blesky.

„Ne, Tichošlápku, nechápeme." Ozval se James se zlomyslným úškledkem a poposadil si brýle na svém nose.

Black sevřel ruce v pěst. Vyzývavě jsem se koukla na Blacka a ten kývl. Přiznal porážku. „Udělala jsem si novýho kamaráda. Je v prvním ročníku a je vážně roztomilej." James už otevíral pusu s kousavou poznámkou, ale já jsem ho kopla pod stolem. Tohle dělám docela často, všimla jsem si toho až teď. No, vždycky to můžu svést na křeč.

Spražila jsem ho pohledem. On na mě hodil pohled ala 'co to kurva děláš'. V tom se ozvala Lily: „Jé, já miluju děti. Jak se jmenuje?" a já jsem se tázavě podívala na Jamese. On pochopil a hned začal: „Jmenuje se Zach. Je to fajn kluk. Přemýšlím, že ho naučím hrát famfrpál. Je mudlorozenej, takže ho nezná," mile se usmál na Lily. „Díky, ale ptala jsem se Soph, Pottere." A automaticky se ozvalo „Pro tebe všechno, Evansová." a uculil se.

Ona se uchechtla. „Odkud to víš, Dvanácteráku?" zeptal se Remus. A tak James začal vyprávět jak jsem ho seznámila se Zachem. Já jsem jen koukla po Blackovi, který mě propaloval pohledem. Zazubila jsem se na něj, aby pochopil, že mi teď něco dluží. On se jen otočil a pokračoval v zírání do výstřihu té holčiny.

***************

Přistála jsem na zem jako ostatní mí spoluhráči famfrpálu. James nás uhání, co to jen jde. Co nevidět se blíží zápas oproti Havraspáru. Ti jsou hodně dobří nebo alespoň byli minulý rok. Prostě James přitvrďuje na trénincích a já jsem z toho mrtvá.

Dneska nás vytáhl na dvě hodiny do deště. To víte, podzim. Nenávidím podzim. Jako je hezké, že listí má mnoho barev, jsou z toho hezké fotky. Ale... jedno velké ale. Není moc hezké, když vám ten krásně obarvený list vlítne do ksichtu, zrovna když sedíte na koštěti. A je ještě k tomu mokrý, protože leje. Jo, sladký podzim.

Jelikož pršelo, tak jsme všichni krásně od bláta a mokří. James tlesknul rukama a nahlas zakřičel, aby ho bylo slyšet: „Dneska to bylo super. Omlouvám se za nepříznivé počasí, ale nejsem nějakej super týpek, co ovládá déšť."

Odtrhla jsem si vlasy z obličeje, mimochodem stále modrý odstín, a utrousila poznámku: „Tak by ses to co nejrychleji měl naučit."

On se jen ušklíbl. "Neboj, pracuje se na tom."  Já se na něj zazubila a všichni jsme se v doprovodu deště vydali do Velké síně.

Shodli jsme se na tom, že bude nejlepší po sprše hned padnout do postele, takže jdeme rovnou na večeři. A také to může trochu zahnat Havraspárské, že jsme trénovali a za deště a i toho debilního větru.

Nakráčeli jsme si do Velké síně v červených dresech jako by nám to tu patřilo. Hrdý Nebelvír, co více říct. Sesunula jsem se na lavici vedle Rema a Dorian padl hned vedle mě. James s pyšným výrazem za svůj tým si sedl vedle Lily. Cass s Benem si sedli naproti nim. Peter zase chybí. Kde ten kluk je? 

„To jste měli až tak vyčerpávající trénink?" zeptal se s posměchem Black, poukazující na naše špinavé dresy.

Čtyřhlasně se ozvalo: „Drž hubu, Blacku." a James dodal: „Neprovokoval bych je. Právě jsi nasral dva střelce a dva odrážeče, dohromady čtyři hráči famfrpálu. A ano, jdu si pak hned lehnout. Nic me nevzbudí do zítřejšího rána," hodil upřímný úsměv na Lily, která ho 'nenápadně' sjížděla očima od shora až dolů.

"Ani Peter? Nechci nic říkat, ale to chrápání někdy doléhá až k nám." On si frustrovaně povzdechl. "Díky, za zkažení plánů, Rose." Do naší konverzace, kterou poslouchali všichni naši kamarádi, vtrhl jeden arogantní idiot.

„Ale notak, to nemohlo být až tak hrozný. Nejste z cukru, ne?"

Kdyby uměl pohled zabíjet, Black by byl pětkrát mrtvý. James se tentokrát přidal také. Bohužel naše vražedné pohledy nic nesvedly, a tak jsem po Blackovi hodila aspoň bramboru. Trefila jsem se. Ozvala se salva smíchu.

Další úterý, další kapča. Soráč, že tak pozdě... To víte škola. Budu ráda za ohlasy a hvězdičky ♥ Oki nebudu se rozepisovat a jdu pokračovat ve šprtání a zítřejší testy. Doufám, že vy se máte lépe :D Annie