Blacku?! Kingová?!

Část 35

„Zlomila jsem jedný holce srdce," oznámila jsem mu a zasunula knihu do police.

James se na mě šokovaně podíval a odkašlal si z prachu, který jsem svým pohybem způsobila. Od našeho supr čupr vyvrcholení dvojčecího vtípku uběhla ani ne hodina a my už plníme trest. Který je, dle mého i Jamesova názoru, přehnaně dlouhý.

Odhalili jsme to při večeři, tím způsobem, že já jsem vtrhla do Síně s křikem.

„Honí mě tygr! U Merlina, pomozte mi někdo!" Na to se za mnou objevila trošku větší paní Norrisová. No, trošku, trošku větší. Prýtová se zvedla ze své židle a hned přes celou Velkou síň zakřičela Jamesovo jméno.

„Pottere!"

V tom se z prostředka stolu zvedla Jamesova hlava. „Ano, paní profesorko?" A najednou byli na světě dva Jamesové. Minnie se přidala k Prýtové a ukázala na nás prstem. „Já věděla, že něco chystáte, pane Pottere! Málem jsem z vás dostala asi třikrát infarkt!"

Filius si stoupl na svou židli a přidal se ke svým kolegům. A najednou se celý učitelský sbor začal hádat o tom, co jsme jim provedli.

Já jsem se pomalu začala měnit do svého, o hlavu menšího, těla. Byl to nezvyk, být zase malá. V krátkém momentu jsem přede všemi stála ve velké košili a špatně padnoucím hábitu. Od konce mrzimorského stolu se ozvalo tleskání a pomalu se začala usmívat a tleskat celá Síň. Svůj pohled jsem stočila k našim kamarádům. Ti jen koukali na nás s nic neříkajícími výrazy. Nejspíš si přehrávali celý den a dumali, s kým se to vlastně bavili.

Hluk ve Velké síni přerušil Brumbál, co vešel do Síně dubovými dveřmi. Všichni se na něj otočili.

„Nějaký problém? Promeškal jsem něco?" a vykračoval si to ke svému místu. Šedivějící vlasy mu vlály kolem obličeje a jeho rtech se vyronil typický úsměv. Když mě uviděl, řekl jen: „Slečno Kingová, měla byste si pořídit jiný hábit. Tento je vám krapet větší."

Já ze srandy zasalutovala a šla si sednou mezi Cass a Lily. Brumbál s úsměvěm pokračoval a poté, co prošel kolem Jamese jen utrousil pár slov. „Pane Pottere, vcelku zajímavá přeměna slečny Norrisové. Bohužel jak vidím své kolegy, musím vám dát školní trest. I vám, slečno." Já se na něj s kuřecím stehýnkem v puse otočila a šťastně přikývla z lahody jídla. Minnie utrousila něco o tom, že tu ani ředitel nemá autoritu a začala Brumbálovi vykládat, co se tu vlastně stalo.

A tak jme se s Jamiem ocitli tady, ve dvacáté třetí uličce knihovny pod písmenem L. Budeme pomáhat naší knihovnici a Hagridovi ještě tak týden. Celý se to neobešlo bez toho, že napíšou rodičům. Myslím, že taťka bude nadšený. Má rád moje vtípky, hlavně ty, kterých se účastí i James.

Ještě jednou si mávl před obličejem, aby ho neotravovaly smítka prachu. „Jak jako zlomila srdce? Je v pořádku, jsi v pořádku?" šokovaně se zeptal.

„No já jsem, zlomila jsem jí srdce jako James," oznámila jsem mu.

Jamie se frustrovaně opřel o zaprášenou polici. Vážně, toho prachu tu je tolik. To sem lidi nechodí? Já si myslela, že aspoň Rem s Lily mají pod palcem celou knihovnu, ale tady to vypadá, že tu nikdo tak deset let nebyl.

„Stává se ti to často?" On se na mě nechápavě podíval. „Holky za tebou chodí..." Schválně jsme nedokončila větu a oprášila si ruce od prachu, který mi zůstal na dlaních po jedné bichli.

„Jo, ale ty víš, že mám srdce jen pro Lils. Ona není jen dětská láska... Řeknu jim, že se omlouvám, a že si určitě najdou někoho jiného, lepšího než já." Podívá se na mě smutným pohledem.

„Ty za to nemůžeš..." zašeptala jsem k němu. „Já vím, nemůžu za to, že jsem tak dokonalý." S největší radostí bych mu hodila knihu, co držím právě v ruce, do ksichtu. On to asi vycítil a tak s křikem 'ne do obličeje' zmizel v další uličce.

Několikrát jsem na něj sykla ať se vrátí. Nejen, že jsme nevyřešili co s Laurou, ale hlavně mi musí pomoct s tou hromadou knih, které se nachází kousek ode mě.

***************

Po dvou dlouhých hodinách se s Jamesem šouráme do společenky. Naštěstí se asi po deseti minutách vrátil zpět a vykonal svou práci. James řekne heslo a já rychlým krokem vydám k poslední skupince lidí, kteří si vysedávají u plápolajícího ohně. Je to naše skupinka, jen Cass s Péťou chybí. Zase.

Díky svojí rychlochůzi si nevšimnu přikrčeného koberce a zakopnu o něj. Než se naději, líbám podlahu. Skupinka si nás všimne, díky hluku, který zapříčinil můj pád. Moje ego ochromí bolest stejně jako mé koleno.

„Ty jsi spadla?" zeptá se Lily na tu nejstupidnější otázku. A to má být ta chytrá. „Ne, jen jsem zaútočila na podlahu a ta svině se brání..."

Black se uchechtne. „Ha ha, vtipný," odseknu mu.

Vyškrábu se na nohy a rozhlížím se, kde si moje zadnice udělá pohodlí. Rem s Chloe nás vnímají jen napůl a sedí spolu v křesle. Lily sedí sama v křesle a vedle ní si na gauč sedl James. Vedle Jamese sedí Black a vedle něj je volné místo. Ani nad tím nepřemýšlím, tam si prostě nesednu. Z kapsy od mikiny vytáhnu Kingsleye a máchnutím si přitáhnu křesílko z jiného místa.

„To sis vážně nemohla sednou vedle Siriuse?" zeptala se Lily a napila se z hrnku.

„Co tě to zajímá? Ty s Jamiem se taky nesnášíte. A abych odpověděla na tvojí otázku... ne." Protřela jsem si unavené oči. Doopravdy nemám na tenhle typ konverzace energii.

„My s Lils jsme kamarádi. A co by ti udělalo si sednou vedle něj?" Oh ne, už za sebe odpovídají. Za chvíli si budou doplňovat věty. James se s ní na večeři domluvil, že i když jsem jejich posezeníčko nad esejí s tou kytkou domluvila já, tak bude platit.

Nějak se z nich stávají moc velcí kamarádíčci. Chci je dát dohromady, ale nějak jsem nedomyslela, že se dohromady můžou obrátit proti mně. Oh ne, další páry nepotřebujeme. Sice jsou Rem s Chloe roztomilí, ale ještě víc roztomilosti a budu mít na každém zubu plombu. Ti dva si vlastně pořád špitají něco pro sebe a nás ignorují.

„Já nevím, mohla bych třeba chytit nějaké breberky? Nebo pohlavní nemoc, to je taky možnost. Naštěstí bejt debil, není nakažlivý," se zívnutím jsem jim odpověděla.

„Fakt jsem unavená, dobrou noc."

Lily s Jamesem jen pobaveně kroutili hlavou a Black ani nestačil odseknout nějakou drzou poznámku, protože už jsem se podrážkami svých bot dotkla prvního schodu schodiště a neposlouchala okolní dění.  Nechala jsem si jen špetku energie na to, abych se mohla dostat do své miloučké postele.

Ejjj, tady máte další kapitolu. Za ten výpadek se omlouvám. Od úterka jsem byla bez wifi a zítra jedu pod stan, talže uvidím, jak se to vyvrbí :)

Jinak doufám, že se kapča líbila, budu ráda za ohlasy ♥

Annie