Blacku?! Kingová?!

Část 42

Pokojně jsem seděla v křesle u krbu a bubnovala si s hůlkou o opěradlo. Nato, že je nedělní odpoledne, je tu docela prázdno. Pár mladších ročníků se vydalo pátrat po sněhu, ale našli jen bláto.

Dneska jsem po dlouhé době poobědvala se Zachem. Dozvěděla jsem se, že miluje Vánoce, a tak jsem si jeho jméno přidala na seznam. Od té doby, co jsem zapomněla na Jamesův dárek si dělám radši seznam všech dárků, co musím koupit. Člověk by si řekl, jak někdo může zapomenou na svého nejlepšího kamaráda? Byl to ten nejdůležitější dárek, tak se mi v hlavě zafixovala, že už pro něj něco určitě mám. Pak jsem mu na rychlo sehnala klíčenku se zlatonkou a bonbóny z Medového ráje...

Dobře, poslali mu to naši a balík přišel dřív a nějak se mi dostal pod ruce. Aspoň, že něco dostal. Nemusí vědět, že jsem na něj zapomněla a čórla to od rodičů.

Na mém červeném svetru jsem našla neviditelné smítko prachu a dala ho pryč. Čekám na Doriana, se kterým jsem se chtěla naposled proletět na koštěti. Nejdříve byla moje první volba James. Sice říkal, že bude neutrální Švýcarsko, ale Black si ho přivlastňuje, stejně jako Rema. S nimi jsem si dobře nepopovídala déle jak týden. Naštěstí, Doriana vynechal. Ale pořád... debilní majetnický Black.

Najednou mi někdo vytrhl hůlku z ruky.

„Hej!" zaprotestovala jsem a otočila se na dotyčnou osobu. My o čoklu a čokl za dveřmi, nebo tak nějak to Lily říkala. Možná to nebylo takhle, ale sedí to.

„Naval mi ji zpátky, debile," obořila jsme se na něj. „Kdyby mi nějaká kravka nezměnila všechny spodky na růžovo, nemusel bych ti jí brát," odsekl.

„A jak víš, že jsem to byla já? Myslím, že tu máš spoustu holčičích nepřátel." On nakrčil obočí. „Tak třeba Holy, nechals jí po třech dnech. Lisu si nechal hned po sexu. Caroline dělá podle tebe voodoo panenky a Christiana po tobě dvakrát hodila šutr. A je jich určitě mnohem víc, ale víš co. Mám krátkodobou paměť," řekla jsem a zašklebila se.

„Jasně, krátkodobá paměť. Ale jen ty máš takovej super smysl pro humor, růžová se srdíčky. Tak přestaň mlít sračky. Buď tak hodná a dej mi protikouzlo." Jen jsem se ironicky zasmála.

„Sirius Black po mně něco chce. Měla bych mu to dopřát?" zeptala jsem se řečnickou otázkou. Při zvuku svého křestního jména s sebou škubl a v očích se mu mihl záblesk smutku. Uvědomila jsem si, že si ani nepamatuju, kdy jsem ho naposled nazvala jeho křestním jménem.

„Fajn, Kingová." Nasupeně po mně hodil Kingsleye a prosmýkl se obrazem, tak rychle, než jsem mu mohla něco odpovědět. Přimhouřila jsem za ním oči, nějak rychle se vzdal. Tohle byla naše nejmenší 'hádka' od toho momentu na chodbě.

Než jsem nad tím mohla hluboce přemýšlet, zachytila jsem Dorianův obličej. Hodil po mě svůj kulich a já si ho dala na hlavu. Popadla jsem tenkou bundu z křesla a hodila ji na sebe.

„Jsi připravena na porážku, Sopheralde?" zeptal se s příjemným úsměvem. „Jestli myslíš na tu tvojí, tak ano." Popadla jsem svůj Šíp a vydala se k východu ze společenky. On se jen egoisticky usmál a rychle se mnou sladil krok.

„Vsadím se o pět galeonů, že tě dneska předhoním." Já se sladce usmála. Do hodiny bude chudší o pět galeonů.

Po třech hodinách si spokojeně sedím u nebelvírského stolu a srkám polívku z obří lžíce. Což některé uhání k šílenství a to je jen bonus, protože ta polívka je fakt něco. Ke všemu mám pět galeonů navíc, a to se hodí.

„Byla bys tak laskavá a přestala srkat svojí večeři?" Zvedla jsem hlavu a podívala se na všechny přítomné.

Cass sedí vedle Aleca a přitupěle se na něj culí, Chloe se baví s Noorou o jedný z jejich oblíbených knih. Remuse mám po pravici a vidím jeho záda, baví se o něčem s Peterem a mezitím se zamilovaně kření na Chloe.