Crrr crrr. Vzbudila mě ta ta nejtravnější věc na světě. Budík. Fuj. Chce se mi zvracet. Ale jedná věc byla pozitivní. Vzbudila jsem se s o hodně lepší náladou než včera. Bylo to díky Lucasovi? Né to je blbost. Možná jsem si ale našla novýho kámoše. To mi neva. Jako každý ráno jsem se nějak dostala z postele. Pak jsem si šla do koupelny vyčistit zuby. Po nějaké té době jsem se vrátila do pokoje. Začala jsem si vybírat oblečení. Nakonec jsem si vzala černou mikinu s bilim nápisem a světle modré džíny. Doladila jsem to falešnými brýlemi.
Poté jsem se vrátila do koupelny abych se nalíčila. Rozhodla jsem se pro tenkou linku a řasenku na zbytek jsem se vykašlala. Ještě jsem si udělala drdol⬆️. Konečně oblíbená část rána. Snídaně. V lednici ale k mému skládání zůstal jen bílí jogurt. Nezbylo mi nic jiného než sníst ten. Alespoň jsem ho smíchala s Grankem. Bylo to celkem dobrý. Po snídani mi zbylo ještě trochu času tak jsem projela instagram. Nebylo tam toho až tolik tak jsem si stáhla nějakou hru a začala hrát. Nakonec jsem se odhodlala a vyrazila se obout. Rozhodla jsem se pro světle zelené vansky⬆️. Vzala jsem si batoh s učením ⬆️ a pak jsem vylezla ven, zamkla a zamířila k Fran. Zazvonila jsem a jako vždy se nic nestalo. Po chvíli konečně vyběhla Fran. ,,Ehm Fran víš že nemáš účesaný vlasy?'' Řekla jsem jí, když jsem se rozešly směrem na autobus. ,,Aha na to jsem zapomněla.'' Řekla a zasmála se. ,, Co se stalo že zrovna ty ses zapomněla učesat? '' Podívala jsem se na ni s úsměvem. ,,Nooooooooo ani nevím. Proč si vlastně byla včera na mě naštvaná?'' řekla a mě spadl úsměv z tváře. ,, Pohádala jsem se s rodiči. '' řekla jsem první věc co mě napadla. Vypadala že mi nevěří ale mě to bylo jedno. Znala jsem jí dlouho a tak vím..... jo já zapomněla neznám ji protože jsem to zapomněla. Super. Najednou mě obejmula. Zaskočilo mě to. Nevěděla jsem co mám dělat tak jsem ji odstrčila. Neměla jsem na její řeči náladu tak jsem pokračovala v chůzi. ,,Hej, co si o sobě myslíš!? Jen tak odejít beze slov?" ozvala se za mnou Fran. Otočila jsem se na ní a řekla ,,Půjdeš nebo se zase uleješ?" a pro efekt jsem dodala ironický úsměv. Pak jsem se otočila a pokračovala v cestě. Ale Fran mě nenásledoval. Jak taky jinak prostě se na mě vždycky vykašle ale mě to nevadí. Nepotřebuju jí.
Když jsem došla před školu už tu na mě čekal Lucas ale já jsem kolem něj prostě prošla. Ani jsem se na něj nepodívala. Byla jsem naštvaná na Fran. Vím že je to vůči ní nefér ale ona se ani nepokusila o obhajobu tak co?Vešla jsem do třídy a vypnula mozek. Chtěla jsem prostě jít domů.
Nějak se mi podařilo přežít a konečně tu byl oběd. Sedla jsem si ke stolu ke kterému si vždycky sedám s Fran ale v poslední době to moc nevychází. ,,Co že tu sedíš tak smutně." Ozvalo se najednou vedle mě. Ani jsem si nevšimla že si vedle mě sedl Lucas?? Měla bych se sebou něco dělat. Teď jsem s ním ale mluvit nechtěla tak jsem se zvedla a odešla. A tak jsem si naštvala dalšího kámoše dneska fakt válim. Šla jsem ke skříňkám když mě zastavil Elliot ,,Ahoj. Nevíš kde je Fran?" zeptal se mě. ,,Zase se ulila." řekla jsem a pokračovala v cestě. Když jsem byla u skříněk tak jsem se rychle obula ale rozvázala se mi tkanička. ,,Nevíš co jí je? Je nějaká divná." ,,Nevim. Prostě se rozhodla že dneska bude slečna nedostupná. Alespoň jsem od ní měla na chvíli klid." Slyšela jsem bavit se Lucase s Krys ,,Já myslel že jste nejlepší kámošky." ,,Nenávidím jí je otravná ale ona se u mně furt motá." to už jsem nevydržela a rozeběhla jsem se s brekem pryč. K mému neštěstí začalo pršet a po chvíli i hřmít. To už jsem ale seděl v autobuse.
Když jsem vystoupila z autobusu pořát pršelo. Super. Tak jsem se v dešti rozešla vstříc cestě domů. ,Konečně doma.' pomyslela jsem si když jsem otevřela dveře. ,,Halooo je tu někdo?" křikla jsem abych zjistila jestli jsem doma zase sama. Po chvíli ticha jsem usoudila že tu nikdo není šla jsem teda do obýváku a pustila jsem si film.
Když film zkončil šla jsem se učit na závěrečnej test z matiky. Jupí.
Po asi dvou hodinách mám konečně naučeno. Yes!!!!!!! Pak jsem se ale začala nudit. Napadlo mě že bych se mohla Fran omluvit za ráno ale to by bylo jako uznat porážku. Ale Lucas za nic nemohl a tak jsem se rozhodla že se mu omluvím za to že jsem na něj byla hnusná.
Lea: Promiň za to jak jsem na tebe byla hnusná na obědě.
Lucas: To je v poho. Jenom mě to zaskočilo. A proč si vlastně byla taková?
Lea: Ale.....pohádala jsem se s Fran.
Lucas: Aha. To mě mrzí
Lea: A co jinak? Jak se máš?
Lucas: Teď už dobře, když vím že jsem ti nic neprovedl.
Lea: Fakt promiň.
Lucas: Neřeš to. Už musím jít tak zejtra. Můžem spolu jít do školy jestli chceš.
Lea: To zní fajn. Bye
Lucas: Bye
Vypla jsem mobil a koukla na čas. Bylo osm hodin. Najednou se ozval šramot. Asi se vrátila sestra domů. Vyšla jsem z pokoje. Opravdu tam byla sestra. Zamávala jsem jí a ona se na mě s úsměvem podívala a naznačila mi ať jdu do obýváku. Zkončilo to tak že jsme si daly večeři a k ttomu jsme si pustily Hru o Trůny. Zkoukli jsme několik dílů než jsme se podívali kolik je hodin. Jelikož bylo půl dvanáctý tak mě sestra zahnala spát. Dneska jsem usla poměrně jednoduše což bylo super. Konečně jsem se jednou pořádně vyspala.
¨
ČTEŠ
Dark hearts (úpravy)
RomanceVšechny mé vzpomínky jsou pryč. Teprve teď jsem si toho všimla. Proč mě to nenapadlo. Všichni to přede mnou tajili. Proč mi to neřekli? To jako nemám právo vědět že jsem zapomněla. Prostě Amnesie. VAROVÁNÍ: Tento příběh píšu společně s Hakimslow tak...