Feel it still [The Marauders CZ FF] /POZASTAVENO/

●Kapitola jedenáctá●

Dívala jsem se mu do očí. Odkud o ní ví?

"Kdo jsi?" zeptala jsem se ho. Odfoukl si černé vlasy z tváře. "Záleží na tom?" Přiblížil se ke mně tak blízko, že naše obličeje byly sotva deset centimetrů od sebe. "Tak kde je?" usmál se. Uváděl mě do rozpaků. Nebyla jsem schopná nic říct, ztrácela jsem se v temnotě jeho očí.

Už jsem chtěla sebrat odvahu, ale když jsem se nadechovala, slyšela jsem hlasité kroky.

"Severusi?"

Byl to Tessin hlas a ozýval se zpoza chlapce. Ten se prudce otočil a vypadal značně rozhozený.

"Winterová, neruš nám naše soukromí."

Chtěla jsem jít za ní, ale on mě chytil za předloktí. "Catherine? Co tu děláš? Proč jsi s ním?" byla dost vyděšená. "Co ti udělal?"

"Hleď si svýho," odsekl ji Severus a ještě chvíli mě držel. Nakonec si ale odfrkl a pustil mě. Myslela jsem, že už skončil, ale on přiblížil rty k mému uchu a téměř neslyšně zašeptal: "V osm hodin tady. Přesně. A být tebou, nenechám mě čekat." Otočil se na patě a aniž by se na Tess podíval, odešel pryč.

Tess na mě pohlédla s pusou dokořán. "Co to mělo znamenat? Co ti chtěl?" Moc ráda bych jí odpověděla, ale nasledujících deset sekund jsem byla tak mimo, že jsem jen postávala na místě a nedokázala ze sebe vydat ani hlásku.

O co mu jde?

Chce mi ublížit?