Feel it still [The Marauders CZ FF] /POZASTAVENO/

●Kapitola pátá●

Holky mě pozvaly k sobě na zelený pokoj a vyprávěly o svých prázdninách, o tom, co jim nejvíce chutná a jací kluci jsou nejhezčí, takže byla skoro celá konverzace o pobertech. Ležák byl výborný, pila jsem ho poprvé v životě, zatímco Eleanor už rostlo bříško ze stálého pití onoho výborného nápoje. Byl ale čas na to si vybalit a trochu se zabydlet. Holky řekly, že půjdou se mnou.

Když jsme přecházely přes hlavní chodbu, holkám se zastavil dech. Nechápala jsem proč, a tak jsem se podívala stejným směrem.

Před námi kráčeli poberti v celé své kráse.

Sirius, který šel úplně vlevo, házel patkou na stranu a Theresa zasněně vydechla. Malý klučina, což byl pravděpodobně ten ošklivý Peter, kráčel vedle Siriuse. Ty jediné si pamatuji jménem.

Já však zahlédla anděla ještě o jednoho člověka dál.

Zjizvená tvář a medové vlasy, které padaly do ledových očí. Vysoká postava. Nemohla jsem se nadechnout. Udělalo se mi mdlo, když jsem se pořádně zadívala do jeho očí. V životě jsem neviděla ani nezažila něco takového. Holky šly dál, ale já se nemohla pohnout z místa.

"Jsi v pořádku?" Theresa se otočila a snažila se působit mile, i když očividně měla strach. Kluci se zastavili u holek a nechápavě na mě koukali.

On ale zamířil ke mně.

Zčervenala jsem jako rajče, když přišel blíž a pousmál se. "Jde vidět, že jsi nová," řekl potichu. Byl na mě příliš vysoký, takže se musel trochu sehnout. Hleděli jsme na sebe a já cítila jeho horký dech až na krku. A nebyla bych to já, kdyby mě nenapadlo se zeptat na tu největší blbost.

"K-kolik měříš?"

Sirius vyprskl smíchy. "Tak ta po tobě hodně jede, brácho."

Byla jsem červená až na zadku. Jenže jeho to nechalo absolutně chladným.

"190." Usmál se. Pomalu zavrtěl hlavou a já pochopila, že si z toho nemám dělat hlavu. Přikývla jsem a udělala krok zpět. "Holky, už budu vážně potřebovat jít, musíte mi se vším pomoct." Snažila jsem se působit, že jsem naprosto vklidu. Ne, nebyla jsem ani v nejmenším.

"Tak se mějte, holky." Mrkl Sirius a popadl jak dva zmíněné poberty, tak i nic netušícího kluka s brýlemi, který s nechápavým výrazem všechno pozoroval.

Měla jsem chuť se propadnout na místě. K nezaplacení byly také pohledy holek, které jasně říkaly, že dnešek bude ještě hodně dlouhá záležitost.