Můj nevlastní bratr[DOKONČENA)

Adrien u nás bydlí

Je 10 ráno,nejsem ve škole máme totiž volno.

Zapnu svůj počítač a zapnu písničky.Najednou vidím mojí tapetu,teď vím že s ním nic mít nemůžu.

"Zlatíčko pojď dolů",slyším mámin hlas z obýváku.Vyskočim z křesla a počítač vypnu a jdu po schodech do obýváku.

"Bude tu s námi bydlet",řekne táta a já pozoruji Adriena jak kouká do země .

"Cože,proč?",řeknu naštvaně a ruce si dám v kříž.

"Nezlob se",řekne máma a podívá se na mě smutným výrazem.

"Jak se nemám zlobit",odseknu a jdu po schodech do pokoje.

V pokoji se posadím na postel a hlavu si dám do dlaní.

"Nasnáším ho!",řeknu nahlas a sednu si ke stolu a začnu dělat úkol z matematiky.

Po půl hodině mám úkoly dodělané.

"Je čas oběda",řeknu nahlas a seběhnu schody.

"Ahoj",posadím se nuceně vedle Adriena.

Když do jíme,pomůžu máme sklidit.

"Bude spát u tebe",zakřiči na mě táta z kuchyně.

"Cože?",řeknu naštvaně,když se opírám o rám dveří.

"Jinak to nejde?",zeptám se naštvaně.

"Ne nejde",řekne a já rychle zmizím v pokoji.

Vezmu mobil do ruky a vitočím Alyu.

M:Ahoj Alyo ani neuvěříš co se stalo.
A:ahoj,ne co?
M:Adrien u nás bydlí a ještě se mnou bude spát v pokoji.
A:cože ?
M:bohužel
A:tak to hodně štěstí
M:Děkuji a ahoj
A:ahoj

Vypnula jsem hovor a mobil dala na stolek vedle mě postele.

"Tati co to je?",vykřiknu,když vidím na druhé straně mého pokoje 2 postel.

"Je Adrienova",řekne a odejde.

Byl večer,šla jsem se vykoupat,ve vaně jsem byla asi hodinu,pak jsem si vlasy vyfénovala a oblékla se,vyčistila zuby.

"Budeš tam ještě dlouho?",volal na mě naštvaný Adrien.

Nic jsem neodpověděla a dál se věnovala večerní hygieně.

"Můžeš",řekla jsem když jsem vylezla.

Hned tam zalezl,já si lehla a podívala se na telefon.

"Dobrou noc",řekl Adrien hned jak si zalezl do postele.

"Dobrou ",řekla a otočila se na druhý bok.

Ještě chvíli jsem přemýšlela jak to teď bude,ale nakonec jsme se ponořila do říše snů.

Pokračování příště