Můj nevlastní bratr[DOKONČENA)

odpustíš mi?

Vzpomněla jsem si na to,jak jsem si s Adrienem užívala,jak se o mě bál věděla jsem že mi neopustí.

"Adriene",řekla jsem u jeho postele.
"Co je?",zeptal se a dál koukal do zdi,před sebou .
"Mrzí mě co se stalo,odpustíš mi?",zeptala jsem se a první slza si našla cestu ven.

Podíval se na mě a hned vylezl z postele a silně mě objal,já mu obětí obětovala.

"Odpustím ti",pošeptal mi do ucha.

Podívala jsem se mu do očí a poté hned políbila.

"miluju tě",pošeptala jsem mu do ucha.
"Já tebe taky",pošeptal.

"Nialle",vykřikla jsem na něho.
"No?",řekl s úsměvem.
"Vrátila jsem se k Adrienovi",čekala jsem co odpoví.
"To je dobře,stejně by nám to nefungovalo,ale kamarádit s námi budeš",řekl a podíval se na mě.
"Budu neboj",objala jsem ho a objetí mi sradostí obětoval.

"Adriene",zavolala jsem na něj a snažila jsem ho doběhnout.
"Copak zlato",řekl a políbil mě do vlasů.

"Kam jdeš?",podívala jsem se na obchod předemnou.

Nic neřekl a zasmál se,já se zasmála taky.

V centru jsme si to užili na plno,jsem ráda že je zase se mnou.
Když si Adrien koupil vše potřebné šli jsme na večeři.

"Co si dáš zlato?",zeptal se hned jak jsme si přečetli jídelní lístek.

Když nám obsluhující přinesl jídlo,pustili jsme se so toho.

"Jak víš že mám ráda salát?",zeptala jsem se s úsměvem a do pusy si dala další sousto.

"No doma skoro nic jiného nejíš",řekl s úsměvem a měl pravdu,málokdy jsem snědla něco jiného.

Když jsme do jedli,Adrien zaplatil a my šli domů.

Rodiče nebyli doma,byli někde na stáži,takže máme byt jen pro sebe.

Vyšla jsem schody a vzala pižamo a šla do koupelny.

Vykoupala jsem se,vyčistila zuby a oblékla se.Pak jsem šla do pokoje a Adrien šel do koupelny.

"Dobrou noc",popřáli jsme si pěknou noc.Pak jsme se ponořili do říše snů.

Další kapča snad se líbi:)

Pokračování příště