Můj nevlastní bratr[DOKONČENA)

Vezmeš si mě?

Je krásné sluneční ráno a z vyhřáté postele mě dostalo jen jedno.

Vůně palačinek byla cítit snad po celém baráku,vylezla jsem z postele a následně ustlala.Šla do šatny a obléká jsme se.Když jsem byla oblečená šla jsem.do koupelny a učesala si vlasy a pak jen seběhla schody a šla do kuchyně.

"Dobré ráno zlato",pozdravila jsem Adriena a sledovala jak stále kuchtí.

"Dobré",pozdravil mě a z pánve,dával poslední palačinku na talíř.

Šel ke stolu a židli mi podržel.
"Dobrou chuť",pošeptal mi do ucha a políbil mě do vlasů.

Přisedl si ke stolu a začal jíst svojí první palačinku.

"To byla dobrota",řekla jsem a do pusy dala poslední sousto mojí 3 palačinky.

Když jsme jedli ,nádoby jsme dali do myčky a pak ho uklidily.

V parku jsme si sedli na lavičku a Adrien na mě furt koukal,bylo to až strašidelné.

"Děje se něco?",zeptala jsem se a stále ho sledovala.

"Ne,jen že krásná",řekl šeptem a políbil mě,polibek jsem mu s radostí oplácela.

Když jsme se zvedli ,chytil mě za ruku a ruku v ruce jsme šli parkem.Krásné počasí nám přálo.

U fontány jsme se zastavily a koukali na fontánu.

Trochu jiná než která byla v našem parku,kde jsme bydleli dříve.

Posadili jsme se na kraj fontány a sledovali vodu.Poskakovali tak žáby,jednu jsem si vzala do ruky a koukala na ní.

Když žába odskákala pryč,šli jsme zase dál.

"Miluju tě",řekla jsem šeptem a Adrien se mi podíval do očí.
"Já tebe taky",řekl šeptem a políbil mě do vlasů.

Venku jsme byli dlouho,bylo něco kolem 5 večer.

Stále jsme v parku a sledovala okolí.
Adrien mezitím vytáhl ze zadní kapsy krabičku,podívala jsem se na něj a čekala co se bude dít.

Klekl na jedno koleno a podíval se mi hluboko do oči.

"Mari,s tebou jsem ten nejšťastnější člověk ne světě,proto se tě ptám.Vezmeš si mě?",mě začala stékat první slza.

"Ano,ano,ano",vykřikla jsem a objala ho.

Máte tady další kapču,snad se líbí.
Jinak já zítra vzdávám ve 4 ráno,protože mám praxi :( .Dneska čekejte ještě nějakou kapču.
Pokračování příště