,,Say A Love You" ❤(Baxdyn)❌NEDOKONČENO❌

Jeho oči mě pohltily

Pavel:
Utíkal jsem na hodinu, ale narazil jsem do nádherného kluka. Jediné co jsem dokázal říct byla omluva. Měl hnědé mírně rozcuchané vlasy. Podíval jsem se mu do očí, které mě pohltily. Byly hnědé a byly plné pocitů, které jsem nedokázal rozluštit. Stop Pavle máš přítelkyni. Ale byl tam ještě někdo. Izabela. Je to namyšlená kráva. Než jsem stihl cokoliv říct odešel a já zůstal s Izabelou. Zbytek dne jsem ho už neviděl.
Štěpán:
Odemykám náš dům. „Štěpáne co to má znamenat! "„Co myslíš! " Došla až ke mě a řekla něco co mi vyrazilo dech. „Ty jsi gay? "
„J-já?" Nikdy jsem nebyl dobrý lhář. „No a co? Nemůžu někoho milovat bez tvých zasraných komentářů?!! "„Do týdne se vystěhuješ! " Já se sebral a odešel. Bylo mi to jasný. Řekla ji to moje sestra. Vždy mi chtěla co nejvíc ublížit. Nedaleko je park kam jsem si chodil pročistit hlavu. Byli pozdě. Sedím tam nevnímám okolí. Sedím a čekám. Na co? Sám nevím. Byla mi zima a začaly mi téct slzy. Co teď?
Pavel:
Od té chvíle co jsem ho viděl jsem myslel jenom na něj. Došel jsem domů. „Ahoj Pájo!"Došla ke mě Míša a chtěla mi dát pusu. Ucukl jsem. „Co se děje? "Zeptala se. „Míšo já potřebuju ti něco říct. "„Ano co se stalo? "„Víš uvědomil jsem si, že k tobě nic necítím. " Řekl jsem rychle. „Co-cože? "„Promiň.Můžeš prosím odejít? "„Ano nic jiného jsem v plánu neměla. " Řekla smutně a odešla. Jdu do parku jsi to všechno probrat v hlavě. Jdu parkem. Je tma. Jediné co tady svítí jsou pouliční lampy. Najednou vzadu vidím známou osobu. Cože? Štěpán? Co tady dělá? Jdu k němu. Sednu si kousek od něho na lavičku. Seděli jsme tam a nikdo nic neříkal. Plakal. Slyšel jsem jak tiše vzlyká. Chvíli jsem na sobě cítil jeho pohled. Rozhodl jsem se přerušit to ticho. „Co tady děláš? "
Štěpán:
Sedím na lavičce a brečím. Slyším kroky. Vzadu vidím siluetu jak se blíží ke mně. Ty oči bych poznal na kilometry daleko. Pavel. Sedne si vedle mě. Sedíme a nic neříkáme. „Co tady děláš? "Prolomí ticho Pavel. A sakra. Co mu mám sakra říct? Že mě vykopla z baráku, protože jsem gay a moje rodina o mě nemá zájem? Nepřipadá v úvahu. Mlčím. Najednou jsem ucítil příjemné teplo na zádech. Pavel si sundal bundu a přehodil mi ji přez ramena. „Lepší? " „Děkuju."odpovím.
Pavel:
Celý se třásl zimou. Přehodil jsem mu přez záda moji bundu. „Lepší? "„Děkuju." Odpoví mi jeho sladkým hlasem.„C-co tady vůbec děláš ty? "
(P-Pavel  Š-Štěpán)
P. „Já jsem se rozvedl s mojí přítelkyní Míšou. "
Š. „To je mi líto. "
P. „Ne. Já jsem k ní nic necítil. Ani mě to nemrzí. Vím že to zní hrozně ale já to tak cítím. "
Š. „Aha."
P. „Ještě pořád si mi neodpověděl. "
Š. „Promiň já ti to říct nemůžu. "
P. „Můžu tě doprovodit domů? "
Š. „Jestli chceš. "
Štěpán:
Zvedli jsme se z lavičky a vydali jsme se cestou k mému (ne)domu. Celou dobu nikdo nic neříkal. „Už jsme tady. "Ukázal jsem na malý dům. „Tak já už půjdu. " Sundal mi jeho bundu z ramen. „Ahoj." Řekl jsem do ticha. „Ahoj." Řekl a pousmál se.

Tahoj!!!! Takže další kapitola je venku!😄Omlouvám se za chyby! 😃😀😀😀PS: tohle jsem psala 3 hodiny a ještě k tomu jsem přišla pozdě do nauky. 😄Snad se bude líbit.

(572 slov😆)

                                    Vaše trixi26❤