I hate my life

~• 1 •~

,, No, tak tady máte poslední krabice." Prohlásil stěhovák a jeho "kumpáni" nám přinesli věci. ,, Děkujeme" Řekla moje
máma a vzala krabice dovnitř. ,, June! vezmi si svoje věci a naskládej si je do pokoje. Odpoledne pojedem na nákup nějakýho nábytku. " Křikla na mě máma, a já si vzala moje krabice a šla jsem do druhého patra, si vybrat, která místnost bude můj pokoj. Když jsem našla útulnou a celkově prostornou místnost, naházela jsem tam svoje krabice. ,, Zlato, pojď dolů, už jedeme! " zavolala na mě mámka a já seběhla dolů, vyběhla ven a zapadla do auta. Vyjeli jsme a já se moc těšila, protože jsem si mohla koupit všechen nábytek co mi chybí(což je úplně všechno) Dojeli jsme do IKEI a vešli jsme dovnitř. ,, Zlatíčko najdi si tyhle věci: postel, psací stůl, nějakou skříň, noční stolek a jestli chceš, můžeš i nějakej pěknej gauč, polštářky a nějakou deku. "Řekla mamka a já se hned rozběhla po obchodě a hledala to, co mi mamka zadala. Našla jsem si dvoulůžkovou postel s bílým rámem, stůl který jezdí nahoru a dolů, bílou skříň, dřevěný noční stolek, černý rohový gauč, bílou a světle modrou chlupatou deku a pár chlupatých polštářků. A ještě jeden sedací pytel.
.
.
.
Dojeli jsme domů a nastěhovali jsme všechen nový nábytek do mého pokoje a do obýváku. Když bylo vše nastěhováno, šla jsem si lehnout, protože jsem byla dost unavená.

*Další den*

Vzbudila jsem se a můj budík říkal: 9 : 56.
Sešla jsem dolů, otevřela jsem lednici a vzala si jogurt. Když jsem se nasnídala, napsala jsem na papírek že jdu ven rozhlídnout se po městě, a ten papírek jsem dala na stůl. Vyšla jsem ven a zamířila k místnímu parku. Chvíli jsem šla a potom jsem uslyšela rozhovor nějakých kluků. ,, ... No a pak mi řekla, že mi prostě nedá... " Řekl ten první. ,, No a cos udělal? " Zeptal se další. ,, Jednu jsem jí vrazil a pak jsem jí jednoduše vojel! " Řekl zase ten první a ostatní ho podpořili hlasitými výkřiky. Zatím co mně se hnusil jen od pohledu. Ignorovala jsem to a rychlejším krokem šla dál. ,, Hele další prcinka kluci" křikl na jeden, přidala jsem do kroku ,, A vypadá že je tu nová'' řekl další ,, Měli bysme jí ukázat jak tu dopadne každá kurva. " ,, Já nejsem žádná kurva ty kreténe! " Okřikl jsem ho. Vtom momentě se proti mě rozběhl a pěstí mě srazil k zemi. ,, Nikdo ani taková kurva jako ty mi nebude říkat kretén. Nik-" Zasekl se protože ho jeden z těch ostatních chytl za ruku. ,, Nicku klidni se. "Řekl s klidem a pustil jeho ruku. Nick (díky tomu druhému vím jeho jméno) hned ruku napřáhl a dal mi pěstí. Z nosu mi začala téct krev. ,, Hej co si o sobě kurva myslíte vy čuráci!? " Uslyšela jsem za sebou dívčí hlas. ,, Hollinsnová, ty se do toho nemíchej! " Vykřikl Nick. ,, Říkám nechte ji bejt. "Řekla poměrně naštvaně. ,, Nebo co? " Řekl provokativně Nick, když vtom mu do hlavy narazila noha naštvané holky. ,, Nebo tě zabiju. " Řekla temným hlasem a kopla ho do břicha. ,, Hoši jdeme. " Prohlásil Nick a všichni odešli. Ta holka mi podala ruku. ,, Ahoj já jsem Lili. Jsi v pořádku? " Zvedla jsem se za její napřaženou ruku. ,,Jo. Díky, jsem v pořádku. "Řekla jsem ji a utřela jsem si nos od krve. ,, Kde tady bydlíš? A jak se se jmenuješ? " Řekla Lili milým hlasem. ,, Já jsem June a bydlím asi dvě ulice odtud. "
Odpověděla jsem jí. A ona si mě opřela o rameno. ,,Veď mě. " Řekla a vyšli jsme.
Došli jsme před dům a já řekla: ,, Tady to je. Pojď dovnitř. " Řekla jsem a otevřela jsem. ,, Tati, jsem doma!" křikla jsem přes celý dům a vešly jsme dovnitř. Zavedla jsem Lili do obýváku a sedly jsme si na gauč. Po chvíli přišel do obýváku táta,, Ahoj holky. Dáte si něco? " Zeptal se.  ,, Dobrý den já jsem Lili Hollinsnová. " Podala si Lili s tátou ruku.  ,, Dobře dáte si teda něco? " Nedal si táta říct  ,,Citronádu. Dobře? " Řekla jsem.  ,,Dobře tu mám taky ráda" usmála se Lili a táta zaběh' zpátky do kuchyně. ,,A kde vlastně bydlíš Lili? " Zeptala jsem se. ,,Hned vedle vás. " Usmála se a ukázala skrz okno na vedlejší dům. Po chvíli táta přinesl pití, které jsme vypily, pak jsme si chvíli povídaly, a pak Lili odešla.

Uh trošku delší kapitola, ale já myslím, že si to zasloužíte, za naši dloooooooouhou neaktivitu. (Btv. Ano , slovo NAŠI jsem napsala naschvál, protože na tomhle účtě nejsem sama, ale jsme dvě: #Žanetka(já)
A
#Terezka)
Doufáme, že se vám příběh líbí, pokud ano hlasujte, komentuje a hlavně čtěte! A zatím
Ahoj!