Ztraceni v mlze✔️

Third

Je asi sedm hodin, nevím to sice přesně, ale tipuju. Sotva jsem rozevřela oči, chtělo se mi neskutečně spát, ale věděla jsem, že už neusnu. Vzala jsem si teda mobil a projížděla sociální sítě, odepsala pár lidem, zkoukla pár videí na YouTube, a nakonec přidala novou fotku na Instagram. Přestal mě však pak telefon už bavit, tak jsem se rozhodla konečně vstát.
Holky ještě spaly a já je nechtěla budit, tak jsem si vzala věci a přesunula se do koupelny. Ty máme tři. Rodiče dohromady, pak kluci a my.
Odložila jsem si věci na pračku a podívala se na sebe do zrcadla. No, málem mě ranila mrtvice, když jsem se viděla.
Bledá tvář, kruhy pod očima, na hlavě hnízdo a celkově jsem působila nemocně. Taky, jak jsem vypadala, jsem se i cítila. Tipovala jsem to na teplotu minimálně, ale naštěstí žádný kašel. Jen malá rýma, ale to se dalo snést.
Svlékla jsem ze sebe oblečení a vešla do sprchového koutu. Opět jako obvykle jsem otočila kohoutkem a na kůži mě zastuděly ledové kapky vody. Mírně jsem sebou škubla, ale po chvilce už konečně tekla teplá voda a já se pousmála. Je to nejlepší pocit, co znám.

Po chvilce jsem vodu zastavila a na kůži nanesla můj nejoblíbenější sprchový gel s příchutí čokolády. No, umřeli byste z té vůně. Byla okouzlující a já jakožto milovník čokolády jsem byla tudíž v ráji.

Namydlila jsem každou část mého těla a zatím poslouchala praskání bublinek. Ani písničky jsem nepotřebovala. Byla jsem ráda, že je ticho.
Opět jsem zapla vodu a vše smyla, následně jsem kolem sebe omotala ručník a vyšla ze sprchového koutu, teď už umytá a spokojená.

Oblékla jsem si na sebe černé legíny s nápisem Nike na levém lýtku a bílé volné tričko s dlouhým rukávem. Na nohy jsem si dala ještě huňaté bačkory a můj outfit byl hotový.
Vlasy jsem si jen rozčesala a udělala obyčejný vysoký drdol.
Make-up se skládal pouze z korektoru na kruhy pod očima, protože to vážně nevypadalo pěkně. Kdybych byla na návštěvě Zoo, určitě by mě zavřeli k pandám. Ano. Až tak to se mnou bylo špatné.

Teď už tedy spokojená jsem se vydala ze schodů dolů do kuchyně, kde si mezitím povídaly u stolu mamky a popíjely čaj nebo kafé.

„Dobré ráno," pozdravila jsem a věnovala všem úsměv.
„Ahoj, zlato," řekla mi máma a dala mi pusu na líčko.
„Dobré ráno. Jak ses vyspala?" zeptala se máma od Tary a usmála se na mě.
„Jo, v celku fajn," odpověděla jsem a dala si převařit vodu na čaj. Dám si nejspíš bylinkový. Vážně Timothyho zabiju jednou. Snaží se mě přivézt do hrobu nebo co?

„Ty teda vypadáš," zasmála se příchozí máma od Loly. Ty dvě měly hodně společného. Rády si utahovaly z lidí. No, i tak jsem je obě zbožňovala.
„Děkuju, to potěší, Teto," vzdychla jsem si, ale pak se usmála. Vážně jsem vypadala jako oživlá Zombie.

„Neber si to tak. Jen jsme tu sotva druhý den a ty už jsi nám nejspíš onemocněla. Ukaž," přistoupila ke mně a přiložila mi ruku na čelo.
„Páni, Marlee, ty celá hoříš!" zděsila se a já jen protočil očima. No, bože, tak mám teplotu nebo taky možná horečku, a co jako? Vyšší teplota snad nikoho ještě nezabila nebo snad jo? To je jedno.
„To nic není, neboj, je mi fajn," řekla jsem a zalila si čaj. Spolu s hrnkem jsem si sedla ke stolu k ostatním a už litovala, že jsem vůbec dovolila tetě mi sáhnout na čelo. Teď už to zopakovaly všechny a máma už běžela pro teploměr. No, nemám to úžasné přátele?

„Tak to ne. Dneska nikam nejdeš, budeš tady. Máš 37,7°," řekla máma a svraštila obočí.
„Ale, mami..." chtěla jsem protestovat, no... Nedovolila mi to. Tvrdohlavost máme hold v rodině.
„Jak jsem řekla, budeš tady a nechám tu s tebou ještě někoho, ať na tebe dohlédne, a ať se nenudíš," mrkla na mě a já si povzdechla.
Super, a to se má jít dneska na výšlap na místo, kde je neuvěřitelně nádherný výhled a miluju to tam.
„Kdo tu bude se mnou?" zeptala jsem se a doufala, že mi tu nechá Em, Taru nebo Lolu.
„Ještě nevím. Pak ti řeknu," odpověděla a položila přede mě toasty. Kdy je sakra stihla udělat?
Pomyslela jsem si, ale moc jsem se tím nezabývala a s chutí se pustila do jídla.