Cesta do lesa

10 0 0
                                    

S Viky jsme se zhodly že bychom zvířata sebe a i Enčántris s Boyem měli trénovat .
Viky: Mami ?  Můžeme do kesa na procházku?
Rose : Tak jo ale mám podmínku vezmi si mobil ,klíče a hlavně Švícarák ale neořezávej s ním stromy !
Viky vypadala jako by jí Rose probodala.
Když jsme byly před lesem tak se mě Viky ptala úplně otráveným hlasem
Viky : Co budu s tou ledvinku dělat nemůžu přece s ní trénovat.
Já : Tréning začíná . Enčántris !
En (Enčántris ) přiletěla vzala Viky ledvinku a dala ji na strom a připojila k mému JBLCčku .
Viky : Okej zak by se to tak dalo vyřešit .
A En se mi vrátila zpátky na ruku .
Já : Tak koho vycvičíme jako první ?
Viky : Asi Boye a En .
V tu ránu se jí Boy objevil na rameni .
Já : Tak jo .
A začala jsem z batohu vytahovat pomůsky jako například lano , mobil , nervku s náboji, talíř , obruče , dobroty pro ně, knihu a nám s Viky brýle ( sluneční ).
Nejdřív jsme udělaly zkoušku Boyovi aby nás nenápadně rozvázal a En zase kontrolovala aby byl nenápadnej . Krása  rozvázal nás na 3 pokus a teď En. Šla do toho nebojácně přelýtla za náma rak rychle že ji Boy neztihl zpozorovat 4× takhle proletěla a pak jsme byli volní . A hrála to dál improvizovala protože se snažila ještě zbavit hlídačú . Nic se Boyovi naštěstí nestalo hodila ho zpátky k Viky. Najednou En zpozorněla a Boy taky a nám s Viky došlo proč rychle jsme utíkaly a En vyletěla aby ten Vikyn zvonící mobil Viky podala .
Ale byla tam dřív než my a hovor zvedla najednou se ozvalo mím hlasem
En: Ano Rose... Jo Viky je v pohodě jen šla na záchod . Já jsem jen s Viky na místě stála a Boy vystartoval mobil En vytrhl z ruky a Vikyným hlasem řekl
Boy : Ahoj mami promiň potřebovala jsem na záchod ... Jasně jsme v pohodě ... Já vím že je zítra pondělí už mám připravený věci ... Hmmm... Jo jasně ale prosímtě už mi nevolej myslím že si tu polekala mím zvoněním veverky , ptáky a jinná zvířata .... Jo jasně Ahoj! .
Pak se k nám Boy s En rozběhli a Viky poděkovala . Teď ale už nemluvili a jen přikývly . Pokračovali jsme v třeningu do 15 : 17 mezitím jsme zkusili prolétání/zkákání mezi stromy , zpolupráci , kradení nepřítely knihu , boj (proti Vikyný hračce) a všechno najednou . Řekly jsme si s Viky že už asi mají dost a tak jsme je už pustily a rozhodly se zaměřit se na sebe .
Já : A dočetla ses v tý knize i to že nám proměna ve zvíře bere hrozně moc či ?
Viky : Jo . Musíme si předtím a ještě potom dát trochu meditace .
Já : Hmmm . Asi půjdeme na louku co?
Viky : Jo ale ješě zavolám mámě že jsme furt v lese a že já nevím stavíme domek pro skřítky .
Já : Ha ha jáko fakt ?
Viky : Jako fakt . Máma pořád totiž neví že je mi 16 let.
Já : Aha . Měje 17 .
A pustili jsme se do smíchu . Cestou na louku Viky zavolala Rose . Mezi tím než jsme tam dorazily mi jsme si povídaly
Viky : Hele musím se ti přiznat dneska se mi zdál takovej sen...
I když jsem věděla co chce říct i tak jsem ji poslouchala jako bych to slyšela poprvé .
Viky : No a pak tam byly dva tunely a my šli do toho co šel do nebe a pak jsem se vzbudila ale zkutečně jsem si myslela že je to realita . Co si o tom myslíš ?
Já : Víš mě se zdál taky
Viky : Co a to si mě nechala ti to celé říkat i když jsem nemusela?!!
Já : Jo . Ale jeden rozdíl tam byl .
Viky : Jakej?
Ja : V mím snu jsem ja hledala tebe a
ve tvím snu si ty hledala mě.
Viky : No a pak jak sem si četla tu proměnu na zvíře tak jsem viděla tu obálku ve který bylo ...
Já : Ssn se může proměnit i v realitu
Viky :Nedej na to dopustit a vužij výhody.

Či Kde žijí příběhy. Začni objevovat