A jaj

12 0 0
                                    

Ráno bylo divný probudila jsem se totiž místo jak je můj zvyk v 10 ale v 6 . Zabrat mi nešlo tak jsem se na to vykašlala a šla si do kuchyně udělat snídani . Rose mi koupila cereálie protože po ránu nemám hlad . Když jsem dojedla šla jsem do kuchyně odložit misku a vykoukla na mě z aktovky ta knížka . Tak jsem si z nudy začala listovat . Našla jsem tam velmi  zajímavou kapitolu .
          
                               Zpřátelení
                                Se zvířaty

Tak jsem to začala číst . Zjistila jsem teda jak na to. Šla jsem ven a viděla ptáčka jak na strome zpívá . Upřeně jsem se na něj podívala a soustředila na to že mi přiletí na ruku . Ptáček zkutečně přiletěl a začal mi zpívat na ruce . Pohladila jsem si ho . Byla to sýkorka , moc krásná sýkorka . A něco mě napadlo . Viděla jsem totiž jak má Viky otevřené okno a tak jsem se zkamarádila i s dalšíma a řekla ssm jim ať následují En kterou jsem přivolala . Té sem dala povel v momentě kdy jsem byla u Viky v pokoji a mohla se bavit a řekla jsem šeptem.
Já : Enčántris teď!
A všichni ptáci vletěli Viky do pokoje ta začala vřískat a utekla do koupelny . Přestala jsem se soustředit, ptáci se vzpamatovali a odletěli . En tam ale zůstala ztát
Já : Odleť pryč ať to Viky nezjistí .
Jak sem řekla tak se ztalo . En odletěla a já blesku rychle běžela dolů a začala dělat že si už hodně dlouho čtu.
Viky : MAX?!
Rose : VIKY PŘESTAŇ ŘVÁTJE 7 RÁNO . MÁŠ ŠTĚSTÍ ŽE SI MAX NEPROBUDILA !
Viky : Promiň asi jsem zase náměsíčná.
Rose : Tak odpal do postele !
Viky teda zalezla a asi usnula. Já si začala znova číst . Přečetla jsem tam hodně zajímavích věcí . Otočila jsem na posledni stranu
Já : Ach jo to už ta kniha končí?
Ta kniha se na jednou začala třást a klepat . Z ničeho nic jak je na konci ten rubín obrovskej začal černat a pak postupně celá kniha . Otočila jsem jí na přední stranu a tam bylo napsáno černá magie. První kapitola byla

                          Život na vždy

Můsí se...
Viky : Max?
Sice to šeptala ale já ji slyšela jak jde po schodech . Rychle jsem zavřela knihu a ta se zpátky proměnila na normální magii.
Viky: Max , jak dlouho už si tu?
Koukla jsem se na hodiny . TO UŽ JE 10?!
Já : Od sedmi ráno
Viky : Aha a co tě probudilo?
Já : Ty jak si tu řvala . Co se ti stalo?
Viky : A...a...asi zlý sen že mě napadly ptáci
Já : Hi... Ty máš teda sny.
Viky : Já vímnedávno se mi zdálo že si mi do pokoje ty ptáky poslala ty !
Já : Joooo?
Viky : Ano viděla jsem En ! 
Řekla s lejzrovíma očima .
Viky : Víš jak sem se lekla ?
Řekla už tak klidně že mě vyděsila víc než před tím když řvala .
Viky : Jak ... jak ses...NO JAK SES TO DO P*DELE NAUČILA POŠTVAT NA MĚ PTÁKY
Já: Na stránce 198 ... Tady!
Viky : Jo tak já ti to néjak oplatím . Nepůjdeme na louku třeba na snídaňoví pocnick ?
Já : Jasně
Udělaly jsme si do picnicovího koše jídlo . Chlebíčky, senwiče, vodu, knihu, deku, slunečník a sušenky. Všechno jsme vzaly a vyrazily na louku vedle baráku . Rozložily ksme deku a začaly nebo spíš Viky začala hodovat nad sušenkama a chlebíčkama.
Viky: Ty nebudeš ?
Já : Ne ,ne já už jedla .
Radši než jíst po druhý snídani jsem meditovala . Uběhla asi 1 hodina a já slyšela jak na nás někdo řve .
Pán: Co kak to že se vznášíš na mém pozemku ?!!
Hned sem spadla a on se k nám rozutekl . Viky ale neohroženě si naproti něj stoupla a zmrazila ho , no zmrazila nabyl v ledu jen se nemohl pohnout .
Viky : Chtěla jsem ton použít na tebe ale asi to už je v pase . POMOZ MI!!
Já: Jo jo .
Listovala jsem v knízce a tam to bylo mysl :  Čtení myšlenek , ovládání emocí , uspání , úprava mysli , změna vzpomínek  ne nic o vymazání mysli tu není !
Viky : Dělej!
Já : Mám to !
Sice se tam nepsalo o vymazaní mysli ale  rozhodla sem se mu šťourat v paměti . Zahájila sem to . Bylo to divný asi sem se stala hologramem . Vlétla sem mu do hlavy a tam byly jeho vzpomínky jako velká HD televize přede mnou  a já se vznášela. Letěla jsem do posledních vzpomínek . Byly jsme tam my , nedalo se to vymazat tak sem to upravila zahodila jsem to jak viděl že ho Viky drží pak sem zahodila i to že nás viděl . Pamatoval si jenom louku , prostě jak přišel na louku která byla prázdná . Pak sem vyskočila ven . Né dobrovolně vyhodilo mě to . Jak sem vylezla ten chlap spadl na zem my s Viky jsme na nic nečekaly a zbalily jsme su věci a odešly

Či Kde žijí příběhy. Začni objevovat