Či

JÓÓÓÓ!

Já : Dobrý den .
Slečna : Dobrý .
Hned jsem po hlasu poznala kdo to je . Rose! Ale nic sem na sobě nedala znát. Je vidět že hrajeme stejnou hru .
Tomáš : Tak Max tohle je Rose . Doh tvoje nová matka .
Rose : Nemusís mi řikat mami stačí Rose.
Já : Mami bych vám ani neřekla .
A podívala jsem se na ni takovím pohledem nezájmu a ignorace. V duchu jsem zamozřejmě řvala radostí .
Tomáš : Je vidět Max že nemáš moc důvěru v ostatní lidi co mají nahradit jinné a tak máš ješě jeden den volna na víc, tady Rose má taky den volna a u Viky tak se jmenuje tvoje nová sestra má taky propustku ze školy .
Já : Možná je to příležitost se seznámit . Tak jo . Beru to .
Rose : Ok seznámím tě s Viky moji dcerou.
Vyrazli jsme Tomáš řekl že špehovat nás nebude a že máme bolný prostor.
Rose : Kam bys chtěla moje dcero?
Já: Pořád mi říkej Max . A děkuju .
Rose : Viky přišla od tebe úplně ubrečená že užse asi neuvidíte kvůli adopci . Tak jsem se rozhodla do toho vložit . Viky jsem nic neřekla bude ztejně překvapená jako ty.
Já : Tak já bych to udělala tak že já budu u vás doma no vlastně už jenom doma. A ty pojedeš pro Viky a řekneš jí že si jí koupila nového domácího mazlíčka ale ať se nevhá překvapit .
Rose : Ty mazle jeden . Tak já jedu a ty tu počkej .

Po 30 minutách

Viky nadšená přišla domů a ptela se Rose kde je ? Pak jsem vyšla ze dveří a řekla :
Já : Ahoj sestřičko .
Bylo vidět že má Viky slzy v očích  a objala mě a Rose se do obětí přidala. Tahle jsme tam stály asi čtvrt hodinu .
Viky : Děkuji mami .
Bylo slyšet že má slyzy v očích . No co já taky . A Rose asi taky ,otřely jsme si oči a Rose  se na nás podívala .
Rose : Nemůžeme celí den tu sedět a objímat se . Jdeme ?
Viky : Kam ?
Rose : Kam chcete?
A podívala se na nás takovím kulišáclým pohledem .
Já : Co kdybychom si zašli do Jump parku?
Viky : Jo mami že by si to zase rezervovala pro sebe? Prosím .
Rose : Tak jo kvůli vám . Ale skáču taky.
Viky: Tak jo!
A vyrazili jsme jen mi Tomáš jak si to zatím užívám . Řekla jsem že super!
Rose : Kdo to byl?
Já : Tomáš
Rose : Kdo?
Já : No ten psychoolog .
Rose : Aha vy si tykáte ?
Já : Ano asi se chtěl spřátelit .
Viky do mě dloubla loktem
Viky : Jenom .
Já : Vždyď jemu je 39 a mě 17 .
Rose : Je sice pravda že tobě je 17 ale jemu je 21 .
Já : Tak málo ?! Ale to je jedno je zaněstnaný aby se takhle kamarádil .
Viky : Noo t....
Rose : Viky neh toho!
Viky zvedla ruce do gesta jako já nic.
V jump parku jsme si to moc užili . Ukázala jsem Viky jak to vypadalo když jsem chodila na gymnastiku . Už moc ne ale pořád si to trochu pamatuju.

Hrozně krásně jsme si zablbli . To na obrázku je Viky . Taky chodila teda ona ještě chodí na gymnastiku ale né tak často jen ve středu po škole .
Rose : Tak jak jste si to užili ?
Já s Viky na jednou vykřikly . SKVĚLE !
Já : Hele využila bych spálených kaloriích a šla do cukrárny .
Viky : Jo tak jo co mami můžeme ?
Rose : Tak jo ale víjímečně.
Viky : Díky mami půjdeme do Arkád?
Já : Jo na FROGURT  prosím .
Rose : Já to nechám na vás .
Tak jsme se celí den flákali po Arkádách a nakupovali mě olečení co jsem potřebovala jelikož mi buď všechno zabavili nebo a to je z víc % máma mi nic nekoupila .
Bylo už půl devátý a skoro všude zavřeli .
Rose : Tak pojďte . Jdeme domů.
Tak jsme usnuli v posteli . A ja se těšila na další den.