The Fog |FF-TWD| - dokončeno

Chapter thirty-six

HAYLEY
Seděla jsem na té zemi a v rukou držela stříbrný kufřík. Byla jsem zmatená ještě víc, než kdy předtím. „Zkusíš to otevřít?“ zeptal se mě Daryl a dal mi ruku na rameno. „Má to zámek. Nepamatuji si kód,“ zamumlala jsem a pohled pořád upírala na kufřík. „Určitě na něj přijdeš,“ pověděl mi a já jsem jen přikývla. „Ještě musím někam jít,“ řekla jsem tiše, a když jsem popadla batoh a dala si ho na záda, rozešla jsme se do kuchyně, kde byly dveře na zahradu. Moc dobře jsem věděla, co tam je.

S výdechem jsem otevřela dveře a hned kousek ode mě byli dva kříže, které jsem vyrobila vlastní rukou. Cítila jsem, jak se mi do očí hrnou slzy, ale udržela jsem je na uzdě. Batoh a kufřík jsem položila na trávu a pomalu se rozešla ke křížům. Shayla Williams. Přečetla jsem si její jméno a pak se trochu usmála. „ Ahoj mami. Asi začnu tím, že mi chybíš opravdu hodně. Vidíš dobře, není tu se mnou Vicky. Nezvládla to mami, kvůli mně. Ale já jsem se dostala až sem, mám novou skupinu, poznala jsem nové lidi, ale taky jednoho člověka. Myslím, že by se ti líbil, mami. Je zvláštní, ale při tom úžasný. Nevím co ke mně přesně cítí, co mezi námi je, ale já aspoň vím co cítím k němu. Myslím si, že on by mohl být moje naděje. Moc mi chybíš maminko,“ řekla jsem směrem k hrobu a utřela si neposednou slzu. Ještě jsem se sklonila a velmi tiše řekla co vlastně k Darylovi cítím. Nemohla jsem to říct nahlas, někdo by to zaslechl. Někdo jako třeba on, neboť stál ve dveřích na verandu. Arthur Williams. Otec, který mi tu nechal ten zpropadený kufřík. Řekla jsem jen to, že ho mám moc ráda a že přijdu na to, co je v tom kufříku. Postavila jsem se znovu rovně a ruce nechala podél těla. Cítila jsem jak mi někdo pravou ruku chytl a pak jsem zahlédla Daryla, která se skláněl k matčinu hrobu, kde položil nějaké kytky. „ Děkuji,“ zamumlala jsem tiše a on mi jen na oplátku stiskl ruku, abych věděla, že je u mě. Věděla jsem to až moc dobře.

„Hej! Pomoc!“ zakřičel někdo a já jsem se hned zvedla a i s kufříkem a batohem běžela ven z domu. Viděla jsem Noaha a jak sotva běží a křičí všude okolo sebe. „Co se děje?“ zeptala jsem se nechápavě, zatím co on zastavil a snažil se uklidnit. „Tyresse. Kousl ho mrtvák. Musíme mu hned uříznout ruku,“ řekl a já jsem si překryla ústa dlaní. „Kde je?“ zavolal Rick, který odněkud přiběhl s Carlem a Michonne. „Tam,“ odpověděl Noah a ukázal na dům, který byl od nás docela kus. Vedl by nás, ale bylo poznat, že už teď se přetáhl se svojí nohou. „Vedl sis dobře,“ pochválil ho Rick a pak kývl na nás. Rozeběhli jsme se k tomu domu, abychom stihli zachránit.
„Po…po…moc,“ zamumlal někdo velmi unavený. Hned nám bylo jasné, že to byl Tyreese. Vběhli jsme do domu a já si mezi tím oddělala pásek, který mi držel pončo u těla a po parketách jsem sjela k Tyreesovi. „Vydrž,“ řekla jsem mu a zaškrtila mu paži. „ Michonne! Ricku!“ křikla jsem po nich a oni taky hned přiběhli. Já s Rickem jsme chytili jeho ruku a Michonne se napřáhla katanu a pak jedním švihem uřízla Tyreesovi ruku. Nekřičel, spíš omdléval, což byl problém. „Zůstaň s námi,“ řekl Rick a hledal něco silného, čím by zadělal ránu. Na nic jsem nečekala, řekla poslední sbohem ponču a pak si ho přetáhla přes hlavu. Nechtěla jsem se ho vzdát, neboť to bylo jediné oblečení, které patřilo Darylovi. Kývla jsem na Ricka, který si hned pončo převzal a zabalil do něj zbytek Tyreesovi ruky. „To je Sam,“ pověděla jsem a ukázala na mrtvého mrtváka. Byl to malý kluk asi tak jedenáct let, tmavé pleti. Pamatuji si, jak se vrátila jeho máma z nemocnice i s ním v náruči. Tehdy se narodil. „Musíme ho odnést,“ řekla Michonne. Ruce od krve jsem si utřela do holého břicha a pak se dívala na ostatní, abych pochopila, za co ho berou. Spolu s Michonne jsme ho vzaly za nohy a Daryl s Rickem ho podepřeli za ramena. „ Jdeme,“ zavelel Daryl a my jsme se s Tyreeseem vyšli ven. „ Hej!“ zakřičela Michonne a ostatní u sochy, kde jsme se měli sejít se na nás otočili. „ Tyreese!“ vykřikla Sasha a hned se k nám rozeběhla. Glenn s Meggie se dívali Noahovi na nohu, vypadal úplně zničeně, ale když nás viděl s Tyreeseem poznala jsem, že se mu celkem ulevilo. „ Snad to zvládne,“ řekl Rick a pomalu jsme ho pouštěli na zem. Cítila jsem jak se na mě tak krev lepí a začalo se mi dělat špatně. Ruku jsem si dala před ústa a rozeběhla se od svých přátel pryč.

Byla jsem někde za stromem a už po druhé zvracela, nevím nikdy mi to nevadilo, nevadily mi shnilé mrtvoly, nic takového ale tohle bylo na mě moc. „ Hay?“ ozval se Daryl a já si rychle utřela pusu. „ Jsem v pořádku. Mrzí mě že jsem musela obětovat pončo," pověděla jsem částečnou pravdu. „ Dám ti něco jiného co je mé," řekl jen a já hned odpověděla: „ Nechci. Už jsi tady a nikam mi neodejdeš že ne?“ „ Ne Hay. Neodejdu,“ řekl mi a já se mu zavrtala do hrudi. „ Vzal jsem ti z batohu nějaké tílko," pověděl a zvedl ruku s tmavě zeleným tílkem. „ Um... Děkuji,“ zamumlala jsem, protože jsem věděla že se pod tímhle tílkem schovávalo i pár kusů spodního prádla. „ Tyreese to nezvládne," řekl tiše Daryl a já si překryla ústa rukou. Cítila jsem další bodnutí do srdce. „ Vím kde ho pohřbíme,“ pověděla jsem a pak se rozešla ke skupině.

Udělali jsme tak jak jsme řekla. Jakmile byl Tyreese připraven odejít Sasha mu probodla hlavu a pak se složila. Jeho tělo jsme odnesli na moji zahradu, kde jsem našla dvě lopaty a krumpáč. Daryl, Rick a Glenn kopali pro něj díru, Carl se dal na výrobu kříže a já s Meggie jsme zahalily Tyreese do deky, kterou jsme měli na gauči. „ Děkuji,“ řekla jen Sasha a pak se rozešla před několika lidmi dopředu. O dalšího člověka jsme přišli, o kolik jesrez přijdeme než najdeme to co chceme? To nikdo nevěděl, ani to, jestli nějaký ten domov najdeme.