I Remember You..

19

Nejhorší na tom je, že mu nemůžu říct jak moc ho miluji..

Baekhyun

Ráno jsem se probudil dřív jak Chanyeol. Pomalu jsem se dostal z jeho sevření,a chtěl se rozejít do koupelny. V tom mi ale zabránila šílená bolest hlavy. Sedl jsem si zpět a obličej zkřivyl do bolestné grimasy. ,,Kurňa!" Zaklel jsem do ticha a chytl se za spánky. S přivřenýma očima jsem vstal,a místo do koupelny jsem se vydal do kuchyně. Přešel jsem ke skříňce a hledal nějaký prášek, který by mi pomohl od bolesti. Přes skoro zavřené oči jsem nic neviděl,a proto shodil skoro vše,co se v ní nacházelo. Po rozsáhlém pátrání jsem prášek konečně našel. Vykašlal jsem se na nepořádek co jsem tam nadělal a šel si napustit vodu. ,,Baeku?" Ozvalo se z gauče. Tělo se začalo pomalu zvedat do sedu,a já po něm začal mžourat očima,jako starý člověk. ,, Vypadáš hrozně" skvěle..to bych sám nepoznal. ,, Díky za upřímnost" řekl jsem sípavím hlasem,a zašel do koupelny. Dobře..myslel jsem, že zas tak hrozně nevypadám. Dal jsem si menší facku abych se probral,ale hlava se mi zatočila ještě víc. Nakonec jsem si jen vyčistil zuby a umyl obličej.

,, Udělám snídani..ty by jsis po sobě mohl uklidit aspoň ten nepořádek" zavelel Chanyeol od pánvičky,na které něco božsky vonělo. Věřím, že to jídlo bude chutnat skvěle.. jenže já bych ho v tuhle chvíli nejspíš vyzvracel. ,,Za chvíli" odpověděl jsem,a zalehl zpět na gauč. S pouhým povzdechnutím pokračoval dále ve vaření. Na chvílí jsem zavřel oči. Teda aspoň jsem si to myslel.. Zanedlouho jsem totiž usl.

,,Tak vstávej..pojedem do obchodu" křikl někdo,a mlátil s mým tělem, až jsem se hlavou bouchl do opěradla.
,,Au! Vždyť už vstávám" zamumlal jsem,a přetočil se na druhý bok. ,,Baekhyune!" To bylo poslední co jsem slyšel.

,,Doprdele..jsou dvě hodiny odpoledne" zařval někdo, když jsem otevřel oči. ,, Jé dobré rá-" ,,Odpoledne!" Zařval na mě Chanyeol se vztyčeným ukazováčkem, a někam odešel. ,,Pohni si..jedeme do obchodu" zakřičel nejspíš z koupelny. Hlava už mě nebolela. ,,Kde jsou ostatní?" Zeptal jsem se,a šouravím krokem jsem se dostal za ním. ,,Jeli něco zařizovat. Asi něco okolo toho domu" odpověděl,a učesal si vlasy.

,, Doprčic tak Baekku pohni,nebo ten bus nestihneme!" Už po několikáté na mě zařval,a začal si obouvat boty. ,, Vždyť už jdu" se cvaknutím dveří jsme odešli.

,,Nasedni do vozíku" poručil mi a začal se smát. ,,Ne?" Odpověděl jsem,a složil si ruce na hrudi. ,, Takže mladý pán je zase naštvaný joo?" Zeptal se provokativně a chytl mě za tváře. ,, Neměl bych? Ráno mi nebylo dobře,a ty mě ještě budíš s tím, že jedeme do nějakýho podělanýho obchodu.. a ještě k tomu jsi na mě řval!" křikl jsem na něj,a zpozoroval pohledy vlezlích lidí. Hodil jsem po něm naštvaný pohled a pokračoval v chůzi. ,,Tak promiň no" a narazil do mého pozadí vozíkem. ,, Chanyeole!" Zařval jsem na něj,ale po chvíli mě to donutilo se smát. ,, Ještě jednou promiň" omluvil se mi,a nebezpečně blízko se ke mě přiblížil. Koukl jsem na něj nechápavým pohledem, načež mě k sobě silně natiskl. Kamarádsky jsem mu obětí opětoval,a poplácal ho po zádech. ,,Ehm.. dobrý Chany.. koukají na nás lidi" podotkl jsem,a odstrčil ho o sebe. ,,No tak pokračujme v nákupu" obrátil,a vydal se na cestu. ,,Mimochodem..kdyby na nás lidi nekoukaly,tak by ti to ani trochu nevadiloo?" Zeptal se mě s šibalským úsměvem. ,, Nevím" opáčil jsem,a pokračoval v cestě.

,, Máme vše?" Zeptal jsem se,a mířili jsme k pokladně. ,, Myslím, že jo" řekl divným tónem a vykládal produkty na pult. ,,Fajn" pouze jsem řekl,a pomohl mu s vykládáním. ,,Nevzali jsme brambory.. skončíš pro ně?" Zeptal se Chanyeol a já pro ně tedy běžel. Mířil jsem s nimi k pokladně,ale uviděl jsem někoho,koho jsem v tuto chvíli a ani nikdy jindy vidět nechtěl.

Ahoj!
Takže.. myslím, že vám prostě narovinu řeknu pravdu. Nebudu se vymlouvat, že jsem na psaní neměla čas 🤣 Prostě se mi nechtělo vůbec psát,a místo toho jsem chodila po venku🤷😂 Budou teď asi jen takhle krátké kapitoly, takže snad vám to nebude extra vadit. Hlavně mě prosím neukamenujte.. 😂❤️❤️❤️