True Feelings [m.yg.xp.jm.]✔

ⓣⓗⓘⓡⓣⓔⓔⓝ

S Jiminem jsme se domluvili, že u mě přespí. Jasně jsem mu dal najevo, že nechci, aby chodil zpátky k tomu netvorovi. Samozřejmě začal protestovat.

,,Nemám tu co na sebe," zamumlal a zkroutil se do klubíčka na posteli. Věděl jsem, že se mu odtud nechce a že to říká jen, abych si něco nemyslel. Byl k neuvěření.

,,Pokud tě trápí tohle, můžu ti něco půjčit," otevřel jsem skříň, aby viděl, že má opravdu na výběr.

,,A... jak budeme spát?" Zeptal se a zčervenal.

,,Postel je dost velká, ale pokud by ti to vadilo, můžu si jít leh-"

,,Ne!" Vypískl, ,,b-bojím se."

,,Čeho?" Přispěchal jsem k němu.

,,Podívej," řekl a natáhl ruku, kterou ukázal na okno. Začínalo se stmívat, ale byla větší tma než normálně. Nechápal jsem to a tak jsem se podíval na Jimina, ať mi to vysvětlí.

,,Bude," trhaně se nadechl, ,,bude bouřka."

,,Bojíš se bouřek?"

Zahanbeně pokýval hlavou.

,,Ach, Jiminie," vesele jsem si povzdechl a objal ho kolem ramen, ,,Za to se nemusíš stydět. Poslouchej, tamhle v rohu byl před pár dny pavouk. A já po něm házel bačkoru, tak dlouho, dokud nespadl a když konečně spadl, začal jsem pištět jako malá holka," prozradil jsem mu a on se začal smát.

,,Vidíš, už se směješ. Ale to není všechno. Když už byl dole, musel jsem zavolat mámu, aby s ním něco udělala," rukou jsem ho hladil po rameni.

,,Vážně se tolik bojíš pavouků?"

,,To si piš," ujistil jsem ho.

,,Podíváme se na nějaký film?" Navrhl jsem. Jimin bude pozornost věnovat filmu a bouřky si ani nevšimne. Aspoň v to jsem doufal.

,,Spíš bych radši, kdybys něco zahrál," usmál se, ,,Zahraješ mi něco, prosím?" Poprosil mile.

,,Když tak hezky prosíš," zasmál jsem se a usadil se za klavír.

Celou dobu, co jsem hrál, jsem se po očku díval na Jimina. Viděl jsem, jak se mu klíží očka a on za chvíli usne. Abych měl jistotu, že opravdu bude spát, zahrál jsem ještě jednu skladbu.

Když jsem dohrál, Jimin už spokojeně oddychoval. Pousmál jsem se a převlékl se do věcí na spaní. Přešel jsem k posteli a zhasl lampičku na nočním stolku. Opatrně - abych nevzbudil Jimina - jsem se posadil na druhou stranu postele. Přikryl jsem ho lehkou dekou.

,,Yoongi-hyung," zamumlal Jimin. Strnul jsem v pohybu a chvíli vyčkával, co se bude dít dál. Už jsem si myslel, že jsem ho vzbudil, ale když se dlouhou dobu nic nedělo a v pokoji se ozýval jen Jiminův klidný dech, oddechl jsem si.

Byl jsem potěšen, že se mu zdá o mně.

~•~
Yoongi-hyunggg