True Feelings [m.yg.xp.jm.]✔

ⓣⓦⓞ

Úkol, kvůli kterému mi včera volal Namjoon, jsem jakože zapomněl doma. Sice jsem se na to podíval a snažil se z toho něco udělat, ale po pár sekundách jsem se v tom ztratil. Takže jdu na hodinu matematiky bez úkolu a s výmluvou, že mi úkol snědl pes.

× × ×

,,Hej, Yoongi," ozvalo se za mnou. Neotáčel jsem se. Ten dotyčný si mě doběhne.

,,Ježíš, stůj," zakřičel znovu.

,,Jsi strašný," ozvalo se už vedle mě. Zastavil jsem se a podíval se, kdo to je, přesto, že jsem ho poznal po hlase.

,,Co potřebuješ, Hobi?" Zeptal jsem se a díval se na něho, jak se vydýchává. Jako by snad uběhl kilometry.

,,Chtěl bych ti něco ukázat, přijdeš?" Vylezlo z něho, když konečně popadl dech.

,,V kolik?"

,,Můžeš hned po škole," zakřičel na mě, když se ode mě vzdaloval.

× × ×

Hobi: Přijď ve dvě

Přečetl jsem si zprávu a povzdechl si. Už jsem byl na cestě a k jeho domu mi zbývalo pár metrů. Bylo teprve půl druhý.

Rozhodl jsem se, že si ještě zajdu do obchodu za Hoseokovým domem. Přešel jsem přes silnici a otevřel dveře malého obchůdku.

Tiše jsem pozdravil prodavače a došel k regálu s bonbóny. Dlouhou dobu jsem tam stál, přitom jsem celou dobu věděl, jaký bonbóny si vezmu. Podíval jsem se na hodinky a pak znovu na sladkosti přes sebou.

,,Jsou to jen dvě koruny," zaslechl jsem jemný hlásek od pokladny. Naklonil jsem hlavu na stranu a podíval se o koho jde.

U pokladny stál stejně vysoký kluk jako já, s modrými vlasy a dohadoval se s prodavačem o dvě koruny.

,,Ne, ne, pane. Dvě koruny nebo nic," založil si prodavač ruce na prsou.

Vzal jsem nějaký bonbóny a spěšně jsem k nim došel. K hromádce drobných jsem přidal dvě koruny a usmál se na chlapce.

,,Děkuji, pane," lehce se uklonil prodavač a drobný hodil do pokladny. Pak jsem mu ukázal, jaký bonbóny držím v ruce a podal mu peníze.

,,Dík," vypadlo najednou z kluka. Jen jsem se pousmál a vydal se k Hoseokovi domů.

~•~

Díl trochu o ničem, ale Yoongi potkal Jimina, takže to není úplně nejhorší

Každopádně, další díl už bude zajímavější, bude Švanda