ELFKA

Prolog

,,Babi!" zavolala blondýnka na cestě ze schodů za svoji babičkou, do přízemí.

,,Ano zlato?" ozvala se Rose Carseová z obchodu se smíšeným zbožím.
Mezitím dívka došla až dolů.

,,Přiletěla sova," zašeptala Mariana Carseová.

,,Chvíli tu obsluhuj," přikázala vnučce  a na svůj věk rychle vyběhla do patra.

,,Dobrý den," usmála se mile na mladého chlapce.

,,Dobrý den" zahuhlal.

Položil na pult rýži, pět polévek ze sáčku, několik hotových jídel, další jídla v plechovce, toaletní papír, nářadí, kupu časopisů atd.
Dívka začala pípat zboží. Zastavila se u jednoho z časopisů, v němž poznala jakýsi mudlovský magazín pro ženy ve středních letech. Čekala by ledacos, ale tohle?

Povytáhla obočí. Tento pohled dokázal znervóznit každého. Přítomný mladý muž nebyl vyjímkou.

,,To je pro maminku. Je nemocná," vysvětlil posmutněle.

,,Já žádnou maminku nemám," pronesla blondýnka za pultem, načež jí mladík věnoval soucitný pohled.

,,Jo, a bude to 15 franků,"oznámila modroočka cenu.

,,Jenom?" podivil se zákazník.

,,Babička mi dovolila dávat slevy." Věnovala mu spiklenecký ûsměv.

,,Děkuju." Zaplatil a odešel.

Další byl starý muž, pak tam přišla maminka s děckem, a takhle se tam vystřídaly všechny věkové kategorie.
Potom přišla babička. Usmívala se. Došla ke dveřím a obrátila ceduli. Nyní lidé venku viděli nápis ZAVŘENO.

,,Ten dopis je pro tebe" usmála se bábi. Podala ho své vnučce Marianě a ta ho zvědavě prohlédla.

Slečna
Mariana Rose Carseová
Eiffelova 129
Paříž
Francie

Mariana se podívala na pečeť. Vzápětí však vyvalila své jasně modré oči.

,,Bradavice? O tom jsem četla," zamumlala dívka pro sebe.

,,Správně kočičko," kývla babi.
Podala blondce pergameny.

,,Napiš svým kamarádům. A tomu Gustavovi," dodala.

Mariana zbledla tak, že i kýbl s vápnem by se mohl jít zahrabat.

,,No tak," konejšila ji babička.

,,Nech mě!" odsekla dívka dupající až do svého pokoje, který se nacházel v podkroví. Sedla si k psacímu stolu, rozložila si první pergamen, a začala psát své nejlepší kamarádce.

Milá Michel,
Musím ti říct jednu strašnou zprávu. Babička se rozhodla, že mě pošle do Bradavic. Jelikož je dnes 29.8. už se neuvidíme. Je mi to líto. Neovlivním to. Už se začínám učit anglinu. Jde to těžko. Zítra jedeme nakoupit věci.
Pamatuješ, jak jsme byli na tom školním výletu v Bradavicích?
Slibuji Ti, že ti pošlu něco z Prasinek.
Loučí se s Tebou Tvoje
Mariana

Podobně pak Mariana napsala dopisy svým ostatním kamarádkám.
Pak přišel na řadu ten nejtěžší dopis. A to pro jejího přítele.

Milý Gustave,
Musím se ti omluvit, ale už nebudu chodit do Krásnohůlek.
Nevím co k tomu mám říct. Jen to, že nevím, jestli láska na dálku bude fungovat. Tvoje láska mi bude neskutečně moc chybět.

Tvoje Mariana

Dívce ukápla slza smutku. Všech pět dopisů dívka přivázala své sově k pařátku.

,,Víš kam letět," zašeptala a nyní už smutku nebránila vyjít ven.

Práskla sebou na postel a usla.