Maybe I just wanna be yours ( Larry Stylinson )

IV. Why do they do that?

Nazdar mrkve :33 Firefly je zpět :D Tábor jsem si užila :DD OMG to byla sranda. Tak a teď jdu psát :D Hrozně mě potěšily ty reads... jako vážně ? Tolik readů jsem fakt nečekala a to je tole IV. Část teprve :D

No nic...ke kapitole

Snad se bude líbit :D Věnováno všem Larryshipperům..

-----------------------------------------------------------------------------

Harry´s point of view:

,, Slibuju." Usmál jsem se a objímal ho. Snažil jsem se uklidnit tlukot svého srdce. Tak moc mě to ničilo. Tak dlouho si hrát na to, že žádné city k němu nechovám. A když už, tak pouze přátelské.

Ozvalo se zakašlání. Zasmál jsem se.

,, Ano Zee?"

,, Víte co vás teď čeká?" Zeptal se. Přikývl jsem. Svíral se mi žaludek z toho, co přicházelo. Mělo přijít peklo. Tolika lidem lhát a tolik lidí zklamat. Netušil jsem, co na to řekne moje rodina a přátelé, ale nejvíc mě děsilo, jak to vlastně budu brát já sám. Bál jsem se čehokoli, co by mi mohlo dát jen malou planou naději.

Netušili , co po mě chtějí. Oni po mě prostě chtěli, abych si hrál s vlastními city. To mě mohlo zničit....a to opravdu rychle. A čeho jsem se bál víc, mohlo to zničit i to málo, co jsem měl s Louisem.

,, Jo víme, další divadlo." Hořce jsem se zasmál a snažil tak skrýt skutečnou bolest, která prostupovala mým tělem.

,, Všechno bude v pohodě." Usmál se na mě Loui. A tenhle jeden úsměv stačil k tomu, abych se chtěl znovu nadechnout. Působil na mě jako vždycky. Projasnil celý můj život.

,, Tak fajn, dneska už toho bylo dost. Dáme si volno a zítra se vrhnem na přípravu toho jejich teátru." Řekl Zayn a já mu byl vděčný. Pustil jsem Louise a zavřel se v pokoji.

***

Už zbývaly jen dva dny a měl přijít coming out. Tak moc jsem se netěšil. Nechtěl jsem to! Ničil mě pocit, že si budu hrát na něco, co není skutečné, ale dal bych vše za to, aby bylo. Tohle nebylo fér. Ani vůči klukům, ani vůči mě a Louimu. A vlastně ani vůči našim fanouškům. Lhát jim? Znovu? Z Modest!u se mi dělalo špatně čím dál tím víc.

,, Harry, jsi v pohodě?" Zeptal se mě starostlivě Liam. Kývl jsem hlavou a povzdechl si.

,, Jo jen, není mi dobře, asi si půjdu lehnout." Řekl jsem. Kluci kývli, jen Zayn po mě hodil zvláštní pohled. Odvrátil jsem oči a zamířil do svého pokoje. Lehl jsem si na postel a zavřel oči. Na mysl mi přišla jedna vzpomínka...

,, Ale no tak, přece se nebudeš mračit celý den." Zasál jsem se a chytil lĹouise za ruce.

,, Ale tys snědl poslední mrkev! Chápeš? nemáme mrkev."  Stále se mračil a odmítal se mi podívat do očí.

,, Tak půjdem do obchodu! Copak se zbort svět?" Na jeho tváři se objevil úsměv. Občas se choval jako malé dítě.

,, Hmm tak to beru." Než jsem se nadál, byl jsem vytažen z domu.

,, Loui, ty jsi fakt jak malej." Rádoby naštvaně se na mě podíval.

,, Jako by ti to vadilo! Stejně to na mě zbožňuješ." Pokroutil jsem panenky.

,, Máš pravdu." Ani jsem nevěděl proč, ale drželi jsme se za ruce. Bylo mi hezky. Uplynulo už několik měsíců od toho dne, kdy jsem si uvědomil, že ho miluju. Stále dokola jsem přemítal, jaké by to bylo, kdybych mu to řekl. Nikdy jsem mu však ani nic nenaznačil, nechtěl jsem ho odehnat, vystrašit, nebo dokonce nadorbo ztratit.

V očích jsem ucítil slzy. Takové vzpomínky mě v poslední době zaplavovaly témeř pořád. Báll jsem se, cokoli naznačit. Bylo to peklo a já jen doufal, ať už skončí.

Někdo zaklepal. Rychle jsem setřel slzy.

,, Eh dále." Otevřely se dveře a v nich stál Zayn.Povzbudivě se na mě usmál.

,, Měl bys mu to říct, takhle se budeš jen trápit." Řekl. Zavrtěl jsem hlavou na nesouhlas.

,, Jak asi? To těžko! Byl by to podraz! Nemá na výběr, musí hrát, že mě miluje a jak ho znám, tak on by byl schopný hrát to i přede mnou, jen aby mi neublížil. A to já nechci!"

,, Jo, ale takhle si zbytečně ubližuješ. " Zašeptal apodíval se směrem k mému zápěstí. Stáhl jsem lem mikiny ještě níž, aby nevykukovala ani jedna ranka.

,, Lepší ubližovat sobě než jemu." Špitl jsem. Povzdychl si a pokroutil hlavou.

,, Harry takhle se zničíš, nemluvě o tom, jak bude jemu, jestli se to nějakým nedopatřením dozví. Víš jak by mu bylo, kdyby zjistil, že ti ubližuje, ačkoli nevědomky? Znaš ho! Neunesl by to!" Kývl jsem. Oči se mi znovu zalily hromadou slz.

,, Pokusím se s tím něco dělat." Zašeptal jsem. Zayn kývl a objal mě.

,, Proč to dělají? Proč nám  takhle ubližujou?" Zeptal jsem se najednou.

,, To netuším."