Maybe I just wanna be yours ( Larry Stylinson )

VII. Not in this way...THE END

Ahooj je to tady... Jsem zpět... A končím tuhle povídku... přemýšlela jsem o ní a takhle to bude nejlepší, ještě dodám epilog 
Na boku Not in this way by Sam Smith :D Totálněmegasticky se hodí k týhle části :D

♥firefly♥

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

You know you really love smeone when you can´t hate them for breaking your heart...

Harry´s point of view:

Uběhly dva týdny. Dva týdny od toho rozhovoru. A já na tom byl hůř a hůř. Sešit, do terého jsem začal tehdy psát, už byl téměř plný. Stránky byly rozmazané od slz a krve z mého zápěstí. Snažil jsem se přestat, ale nešlo to. 

Louis a já jsme se přestali bavit tak, jak to dřív bývalo. Sotva jsme se pozdravili. Občas mi věnoval úsměv, ale jeho oči se nesmály. A mě to zabíjelo. 

Sedl jsem si na postel a rozepl povlak na polštář. Vytáhl jsem z něj sešit, otevřel ho na další volné straně a začal psát.

Zápis 15.

Přestávám to zvládat, moje sebekontrola je ta tam. Každý den přibydou další a další rány a nikdo to nevidí. Už ani nejím.  Liam tráví většinou bývá pryč se Sophií, Zayn je s Perrie a Niall...je to Niall. Nemůžu se mu svěřit i když bych chtěl. Mohl by si něco udělat, vždycky všechno bere strašně špatně. A Louis.....nepřipadá v úvahu.Nemůžu se mu svěřit bez toho, abych mu řekl, že ho miluju. Takže topím svoje pocity v alkoholu, vlastní krvi a hudbě. 

Tak strašně ho miluju a on.....netuší nic. Všechno bylo lepší, když byl s El. Byl jsem zničený, ale nedával jsem to najevo. A on nebyl tak nešťastný.

Přestal jsem psát a zahleděl se na svoje zápěstí. Zatl jsem zuby. Rány byly všude. Už se mi na paži ani nevešly. Ale to mě nemohlo zastavit, vždy jsem našel kousek neporaněné kůže. A občas to odnesly i nohy a pravá ruka. Zaklonil jsem hlavu a snažil se zhluboka dýchat. Zase jsem chtěl vidět svou krev vytékající z rány. Zase jsem se chtěl cítit trochu naživu a odlehčit si od psychické bolesti, která mě sžírala. Zaposouchal jsem se. Pravděpodobnost, že je někdo doma byla nulová. Všude bylo ticho. Liam odešel už ráno, Zayn asi před dvěmi hodinami a Niall šel do Nando´s. Louise jsem za celý den neviděl, takže byl pravděpodobně s El. Poslední dobou s ní trávil dost času.

Deník jsem nchal hozený na posteli míříc do koupelny. Zpod zrcadla jsem vyráhl ostrý prátek z ořezávátka, který jsem si tam schoval. Rukáv košile jsem odhrnul jak nejvýš to šlo a zkoumal ruku. Po chvilce jsem našel místo, kde bylo dostatek nepoškozené, nebo již uzdravené kůže. Přiložil jsem ostří kruce a potáhl. Mou ruku zalil pocit štípavé bolesti. Vydechl jsem. Hned mi bylo líp. 

Přes slzy jsem neviděl a tak jsem slepě řízl na další místo a další. Pravděpodobně jsem se strefil do nějaké starší rány, protože bolest byla o dost horší. A já se cítil lépe. Náhle se ozvalo zaskřípění dveří. Otočil jsem se a stál tváří v tvář modrookému klukovi. Zalapal po dechu.

,, Proboha Harry!" Vyjekl. Chytil mě za pravou ruku a vyrval mi z ní ostří. Následně se natáhl pro  lékárničku. Otevřel ji a našel vše, co potřeboval. Mou ruku strčil pod vodu. Zasyčel jsem.

,, Promiň." Zašeptal a proud vody zeslabil. Všiml jsem si, že mu po tvářích, stejně jako mě, stékají slzy. Ten pohled bolel. O to víc, když jsem věděl, že za to můžu já. V duchu jsem si nadával za to, že jsem si nezamkl a nepustil sprchu jako to dělám obvykle. Ruku mi umyl. Vytáhl ji a prohlédl si jí. Nepromluvil, ale viděl jsem, jak se chvěje. Natáhl se pro obvaz a začal jej obmotávat kolem mé natážené paže.