XI.

550 32 0
                                    

„PROSÍM, KALIFORNIE."
Dylan se snažil Noru, přemluvit, aby si s ním půjčila loďku a vyjeli si na vodu, ale Nora se jen tak nedala.
„Přesně za týden mi odjíždíš, Kalifornie." zafňukal.
Nora ho chytila za ruku. „Jsem pro každou srandu, ale-"
Dylan ji přerušil smíchem.
„Co je?"
„Poprvé jsi to řekla u motorky, vlezla jsi na ni a teď to bereš jako svůj každodenní dopravní prostředek. A pod naše hříšný bílý písmeno H, bys vlezla znovu, viď?" zeptal se ji a táhl ji za ruku ke dřevěné budce, kde pronajímali loďky.
Nora se rozesmála. „Vážně jsi řekl ‚hříšný'?" podivila se pobaveně.
Dylan pokrčil rameny a před vstupem do budky ji objal. Jednou dlaní ji zvedl obličej a políbil ji. Okamžitě ho objala a on si ji přitáhnul blíž. Oběma bylo jasné, že se na ně může kdokoliv dívat, ale jim to bylo jedno. Aspoň do té doby, než Nora uslyšela odkašlání.
„Noro?"
Trhla sebou a odtáhla se od Dylana. Okamžitě ho pustila, když si spojila obličej s hlasem a řekla: „Eh, ahoj, Damone."
Dylan se nervózně usmál a Nora přešlápla z nohy na nohu. „Já jsem Dylan." představil se mu a natáhl ruku.
Damon ji nepřijal a povytáhl směrem k Noře obočí. „Dylan?"
„Jo," řekla pomalu Nora.
Damon se zamračl. „Kamarád z pláže?"
„Tys mu řekla, že jsem kamarád?"
„Ještě předtím, než jsi jel k Liz na večeři.." řekla tiše.
Damon se prudce otočil k Dylanovi. „Ona tě vzala na rodinnou večeři?"
Dylan se na Noru zamračil. „Řekla jsi, že jste spolu nikdy nechodili."
„Však nechodili."
„Řekla jsi mi, že mě miluješ." namítl Damon.
„Miluješ ho?" zarazil se Dylan.
Noře z toho šla hlava kolem a uvědomila si, že ji dostihla karma. Kurva, kurva, kurva, pomyslela si, tohle je fakt zlý. Nora se smutně zadívala na Dylana.
„Spíš s každým, kdo o tebe projeví zájem?"
To už se Damon neudržel a vybouchl. „Ty jsi s ním spala? S ním? Neznáš ho ani měsíc a už si s ním spala?"
„Damone..." ozvala se Nora tiše.
Damon si frustrovaně prohrábl vlasy. „To snad ne. Já se o tebe snažím čtyři roky a nikdy jsi se mnou nic neměla. Ani k sobě domů jsi mě nikdy nevzala!"
„Nechodili jsme spolu! Jsme nejlepší kamarádi."
„Řekla jsi mi, že mě, kurva, miluješ! Řekla jsi to i mu?" vybouchl a ukázal na něj prstem. Dylan se ošil a podíval se na Noru. Nedokázala vyčíst, co chce šlyšet, ale věděla, že tentokrát musí říct pravdu.
„Nikdy jsem mu to neřekla." řekla tiše.
Damon se k ní o krok přiblížil. Dylan se ji už dávno nijak nedotýkal, ale i tak je Damon po očku kontroloval. „A miluješ ho?" zeptal se už tišeji a méně naštvaněji, ale za to ztraceněji a smutněji. „Miluješ ho?"
Nora se se slzami v očích podívala na Damona. „Promiň," vzlykla a v tu chvíli věděla, že přišla o svého nejlepšího kamaráda.
„Řekni to." řekl Damon a měl opravdu v očích slzy. Ani jeho pýcha a ego je nedokázaly zastavit. „Řekni to."
Nora se podívala na Dylana, který ji upřeně sledoval. „Takhle ses to neměl dozvědět."
Dylan ji chytl jednou rukou obličej. „Taky tě miluju." řekl ji, což ji vyloudilo úsměv na tváři, ale v tom se Damon natáhl a praštil Noru do obličeje. Dylan ji nedržel pevně a tak Nora zavrávorala a spadla. „Kreténe!" vybouchl Dylan a jednou ránou do obličeje ho srazil k zemi, jako Damon právě shodil Noru.
Nora si držela obličej a cítila, jak se ji do kůže propaluje rudý otisk. Damon se zvedl a skočil na Dylana, jenže ten se nedal a kopnul ho do břicha. V tom vyběhl ven Damovův otec a Noře došlo, že Damon pomáhal svému otci s loďmi na pronájem.
Dylan si nedovolil udeřit dospělého muže a tak ucouvl a agrasivního Damona si otec přidržel. Snažil se mu vysmýknout, ale on se svým otcem ani nehnul.
„Uklidni se, Damone!" řval na něj jeho otec. Už teď se Damonovi dělala modřina, která nabere velký rozměr a tmavou barvu. Damon se uklidnil a hodil po Noře hnusný pohled.
„Fakt vám to přeju." sykl a při odchodu zpátky do obchodu žduchnul do Dylana.
„Noro?" zeptal se opatrně Damonův otec. „Všechno v pořádku? Uhodil tě?" zeptal se a podíval se na Dylana.
Nora zakývala hlavou. „On ne," připustila a Damonův otec odešel dovnitř do obchodu, kde seřval Damona za to, že Noru uhodil, ale on se nehodlal jít omluvit. Jejich hádku šlo slyšet, až ven a tak si hodil Dylan Noru přes rameno a šel s ní pryč.

...

Seděli v Nořiném pokoji v hotelu a Dylan ji chladil obličej. Tanya tam byla a přivítala Dylana s otevřenou náručí.
„Jsi v pohodě?" zeptal se ji.
Nora přikývla. „Promiň," omluvila se mu.
„Já jsem dneska neschytal ani jednu fyzickou nebo psychickou ránu, Kalifornie. To vy dva jste dostali C-4ku přímo do náruče."
Nora se zasmála a přitom ji zabolel obličej, tak toho nechala. Dylan se starostlivě zamračil a dal ji hadřík s ledem na tvář. Pohladil ji po vlasech a dal ji pusu na čelo. „Miluju tě, Kalifornie."
Nora se na něj zářivě usmála, i když ji to zabolelo, a řekla: „Miluju tě, Dylane." A toto nebyla jen prázdná slova.

𝗖𝗔Kde žijí příběhy. Začni objevovat