Kuro no josei [Dokončeno]

Smaragdy

Má nová paní mě nepřestává udivovat.

Moje služby u ní ještě budou zajímavé.

,, Jistě, má paní." uculil jsem se na ní a už se chystal proměnit do své lidské podoby, ale má mě zastavila ,, Sebastiane, ještě chvíli tak zůstaň, bude legrace vidět jak tam lidi z tvé podoby dostanou infarkt nebo jak budou před tebou utíkat do zaječí."

,, A pročpak jste vy nedostala ze mne infarkt nebo jste neutekla do ' zaječí' ? Smím-li se zeptat má paní?" docela by mě zajímalo, proč má paní se nezachovala jako běžní smrtelníci.

,, Zaprvé, se nebojím žádných nadpřirozených bytostí, zadruhé mi nepřijdeš nijak strašidelný nebo tak nějak a zatřetí viděla jsem i horší věci." řekla suše a pomaluj otevírala dveře, které byly už uvolněné.

,, Jaké třeba?" zeptal jsem se jí se zájmem.

,, Povím ti to později, teď musíme něco vyřídit." vykoukla skrze dveří ,, Ty máš ty napravo a já ty nalevo, jo a dávej si pozor mají automatické zbraně, nedáš pozor a do sekundy udělají z tebe cedník, nějaké dotazy?" 

Co jsou to automatické zbraně? Docela by mě to zajímalo.

,, Jenom jeden, co jsou to ty automatické zbraně?" 

Má paní si promnula spánky a dala se do vysvětlování ,,  Jsou to takové zbraně u níž je práce vzniklá shořením výmetné náplně při předchozím výstřelu využita nejen k udělení kinetické energie střele, ale i přípravě dalšího výstřelu a eventuálně i k jeho realizaci. Tlakem plynů, případně jiným konstrukčním řešením vyhozena vystřelená , dopraven další do nábojové komory a napnut bicí mechanizmus. Spoušťový mechanizmus umožňuje střelbu dávkami. Jednoduše řečeno jsou to zbraně, které dokážou třeba například do sekundy vystřelit 25 nábojů."

Wow, nemám slov. Má paní je nebojácná, statečná a chytrá. Popravdě jsem doposud neslyšel takhle mluvit, vědecky. Abych se přiznal polovině těm pojmům, které mi říkala jsem moc dobře nerozuměl. 

,, A jestli dovolíš, tak už musíme." oznámila a vyšla ven z místnosti, než jsem stihl ji jakkoliv zastavit, tak už belhavým krokem utíkala chodbou vlevo. Za ní vlála jenom zakrvácená noční košile a její světle hnědé vlasy, které jí sahaly téměř po pas.

Zatím co jsem obdivoval svou paní se vpravo blížili ozbrojení muži a chystali se ji střelit. Utíkal jsem k nim s démonskou rychlostí a všechny, jak řekla má paní bez smilování zabil. 

Řítilo se ke mně další, ale jakmile mě uviděli tak vzali nohy na ramena, musel jsem se nad tím pousmát, paní měla pravdu je docela legrace je vidět, jak utíkají a myslí si že mi uniknou, jak paní řekla musíme zneškodnit všechny.

Rozběhl jsem se za nimi, abych je mohl zabít po očku jsem se podíval na svou paní. 

Přímo do hlavy střelila nic tušícího kolemjdoucího, přesně mezi oči. Šla k jeho mrtvole vzala mu jeho zbraň a použila ho jako lidský štít, šla dál a ztratila se mi z dozoru.

********* ( o pár mrtvol později)********

Další muž, který mě prosil, abych ho ušetřil, abych myslel na jeho rodinu, ale bohužel jak má paní řekla, bez soucitu či smilování. A tak jsem mu zlomil vaz.

U mě momentálně nikdo živý nebyl a ani jsem žádné plížícího neslyšel. 

Takže jsem měl práci u konce a tak jsem se vydal hledat svou paní, aby mi dala další rozkaz.