Sakra

342 26 2
                                    

  Já.... já nemám slov, ona...ona je svatá.

,, Nestůj tam jako tvrdé Y a pojď." táhla mě paní rukáv.

Vedla mě zkušeně obchodem do pánského oddělení. Bylo tam nejrůznější oblečení, které jsem v životě ještě neviděl. Paní si všimla mého zmateného výrazu na obličeji a začala vysvětlovat, co je jednotlivé oblečení zač.

,, Tak vyber si cokoliv chceš." rozpřáhla ruce.

Její laskavost snad nemá mezí. 

Díval jsem se kolem sebe, ale najednou moji pozornost upoutala šedá... eh mikina? ( snad si pamatuji správně).

,, Takže mikina." usmála se paní, když si všimla jakým směrem se dívám a hned šla k ní a dívala se jestli mají moji velikost.

,, Ta by ti mohla být."vytáhla mikinu, která by mi měla údajně být.

,, Ale radši si ji vyzkoušej." zavedla mě ke kabinkám a odběhla se na něco podívat.

Vlezl jsem do kabinky a šel si vyzkoušet onu mikinu.

Docela mi seděla a byla i dokonce pohodlná,  až na to, že mi něco vzadu vadilo.

*ťuk, ťuk* zaklepal někdo na dveře kabinky.

Kdo by to mohl být?

Otevřel jsem a stála tam paní s hromadou oblečením. K čemu je má?

,, Sluší ti to."
,, A cítíš se v tom dobře?" zeptala se starostlivě paní.

,, Ano, až na to, že mě něco tlačí vzadu."

Paní dala tu hromadu šrotu oblečení do kabinky a pořádně si mě prohlížela ze všech stran.

,, Oh to je jenom kapuce, ukaž spravím ti ji." přistoupila ke mně.

Byla velmi blízko, hodně blízko.

Dala si své ruce za mou hlavu a začala spravovat tu kapuci.

Líbilo se mi to, opravdu moc. Líbilo se mi jak se na mě mírně tiskne. Líbilo se mi, že jsem cítil její horký dech na svém krku. Líbilo se mi to všechno.

Kéž by takhle u mě zůstala navěky.

,, Tak hotovo." oznámila hrdě a chtěla jít.

Okamžitě jsem ji pevně objal kolem pasu a lehce políbil, nevím co to mě vjelo, nedokázal jsem se ovládnout.

Konečně jsem cítil ty její sladké rtíky, po kterých už tak dlouho toužím.

Paní se s červenými tvářemi ode mě odtáhla a dívala se na mě jako na přízrak.
,, Já.... já .... já se jdu na něco mrknout, ty si zatím vyzkoušejte to co jsem ti přinesla." vydala ze sebe a nechala mě samotného.

,, Sakra." zanadával jsem si.
Měl jsem se ovládnout, neměl jsem to udělat. Teď mě paní bude nenávidět. A to jsem to s ní měl tak hezký vztah, ale ne já ji prostě musel políbit. Nemohl jsem to vydržet.

Nadával jsem si sám sobě, když jsem si zkoušel oblečení z té hromady, kterou mi sem paní dala.

********

Když už jsem si všechno vyzkoušel, vyšel jsem z kabinky s oblečením v náručí, před kterou čekala paní s taškou v ruce.
,, Co to máte?" zajímal jsem se, přísahal bych, že jí při sobě před tím neměla.
,, Ale nic. Tak jdeme k pokladně to zaplatit." šla směrem k pokladně a ani se za mnou neohlédla.

U pokladny se zase mě dívala divně další prodavačka.
,, Bude to všechno krasavče?" zeptala se mě svůdně a úplně ignorovala fakt, že vedle mě stojí paní.
,, Ano." pokusil jsem se usmát a ona všechno oblečení dala do tašky.
Paní zaplatila a ta prodavačka mi dala kousek papírku ,, Kdybys chtěl tak zavolej."
Paní mi okamžitě vzala papírek z ruky, než jsem si ho stihl přečíst a roztrhala ho na malinkaté kousíčk
,, Ne, nechce." Vzala tašku na oblečením, mě za rukáv a tahala mě pryč z obchodu.
Sedla si na nejbližší lavičku a snažila se uklidnit.

Kuro no josei [Dokončeno]Kde žijí příběhy. Začni objevovat