Kuro no josei [Dokončeno]

Sbohem

Od naší svatby uběhl celkem měsíc.... už měsíc jsme oficiálně manželé..

A Christina si zvyká na své schopnosti démona.

Zkusila se už proměnit do své zvířecí podoby, kdo by čekal že to bude krásná černá kočka? :3

A když se chtěla vrátit do své původní podoby, tak se jí to moc nepovedlo.
Protože jí ze zvířecí podoby zůstaly kočičí ouška a ocas.

Byla tak roztomilá :3
Škoda, že takhle nechtěla zůstat, mě by to opravdu nevadilo :3

A taky jsem přišel na to, že jí je už lidský svět úplně cizí a nepřipadá si v něm...no vítána. A který démon tu vítán je, že?

Napadl mě takový nápad, kde by jsme mohli spolu pokojně žít. Na místo, do kterého by jsme oba zapadali.

,,Jak by se ti líbilo žít v démoním světě?" zeptal jsem se jí.

,, Líbilo." pokrčila rameny.
,, A chceš se tam se mnou nastěhovat?"

,, Jistě, aspoň by jsme nemuseli skrývat své síly a nebylo by divné, kdybych měla kočičí uši a ocas."

Pousmál jsem se, bral jsem to jako souhlas.

******

Už jsme měli sbaleno a všechno přichystáno k odjezdu.
Christina rodinnou firmu prodala jiné společnosti.
A všechen svůj majetek odkázala rodině Watari.
Lizzy jsme dali Miomi a doufali, že se o ní postará.

Potom jsme se ještě se všemi rozloučili, řekli jsme jim, že jedeme se odstěhovat do zahraničí kvůli jednomu obchodu.

Miomi a její otcové při našem odchodu brečeli jako želvy a neustále nás objímali.

****

Po rozloučení jsme nasedli do auta a jeli pryč s úmyslem se sem nikdy nevrátit, teda až na získání nějakých těch duší, aby jsme neumřeli hlady.

Konec