7.

1.1K 79 84
                                    

,,Jo vyspal! Stačí?!"křikne a mě se zatají dech. V tu chvíli pustím Woo a její hlava s dutým nárazem dopadne na zem.

,,J-jak jsi.. Proč?"vydechnu a z očí se mi spustí vodopády slz.

,,Já ti to ale vysvětlím!"vyjekne a vstane. Já ho ovšem zastavím.

,,Nesahej na mě"řeknu výhružně a rychle vyběhnu z místnosti pryč.

,,Eli co se.."

,,Vy jste to věděli?"zeptám se hned a na všechny upřu svůj zrak.

,,O čem to.."

,,Věděli jste, že se Tae s tou čubkou vyspal?"přeruším Hobiho. Všichni mlčí. Věděli..

,,Super.. Fakt super. Můžu tady já vlastně někomu věřit? Asi ne co?"uchechtnu se, popadnu své oblečení a mapku na stole.

,,Mějte se"řeknu chladně a odejdu ke dveřím.

,,Eli počkej my.."rychle zavřu dveře a doběhnu na záchody na chodbě kde se převléknu. Když vylezu tak si všimnu pana Seochiho.

,,Pane Seochi!"vykřiknu a on se na mě otočí a usměje se.

,,Ahoj Eli, co potřebuješ?"

,,Mohl byste mi prosím půjčit (nějaká malá částka-Prostě si to domyslete xd) na autobus? Potřebuji do hotelu kde jsem byla ubytovaná"řeknu a on kývne.

,,Jasně, tady máš, ale proč.."

,,Děkuji moc, vrátím vám to. Na všechno ostatní se zeptejte kluků. Ti vědí určitě jak vše bylo.. Nashle!"zamávám a pak nastoupím do výtahu. Zmáčknu přízemí a když dojedu dolů tak vyjdu z hotelu a namířím si to na nejbližší autobusovou zastávku.

.............................

Dorazím do hotelu a hned přiběhnu na recepci. Naštěstí je tady ta paní co minule.

,,Dobrý den, měla jsem tady pokoj, ale ve městě jsem se ztratila takže jsem tu pár dní nebyla"řeknu a žena si mě prohlédne.

,,Ano, na věci se musíte zeptat támhle"ukáže na chlápka v saku. Wow, ani se nezakoktala a řekla to plynule.

,,Děkuji"usměji se a vydám se k muži.

,,Good day, ehm.. Please where.."

,,Jsem z česka, nemusíte si lámat hlavu s tím jak se to řekne"usměje se a já si oddychnu.

,,Potřebovala bych vědět kde mám věci. Byla jsem na pokoji 344 a ztratila jsem se ve městě takže jsem tu pár dní nebyla"řeknu a on kývne a poukáže mi, abych šla za ním. Dojdeme do nějaké menší místnosti s hromadou věcí. Asi něco jako ztráty a nálezy.

,,Něco z toho by mělo být vaše.. Včera se ten pokoj vyklidil"řekne a já se začnu přehrabovat ve věcech.

,,Mohla bych si ten pokoj ještě pronajmout? Nemám kde být. Zaplatím za ty dny co jsem tu byla i za další dva dny navíc"řeknu a vezmu si do rukou všechny své věci.

,,Zeptám se na recepci. Pokud je pokoj stále volný tak tam samozřejmě můžete"usměje se a pak po chvíli zase dojdeme k recepci. Muž začne té ženě něco vykládat francouzsky a když s ní konečně domluví tak ke mě přijde opět s tím jeho vlezlým úsměvem.

,,Pokoj je stále volný. Nejdříve musíte, ale zaplatit za ty dny co jste tu byla"

,,Dobře, děkuji a na shledanou"řeknu a dojdu blíž k ženě za pultem.

Se ženou se na všem domluvím, zaplatím a pak se vydám do pokoje. Opět si vybalím, převléknu se do čistého, bezmyšlenkovitě ulehnu do postele a usnu.

LostKde žijí příběhy. Začni objevovat