Lost

12.

Vysvětlení:

Korejština

Angličtina

Po půl hodině odněkud přijde Jin a Jimin a usadí se zpátky na postel. Už chci oslovit Jina, aby se mnou šel do kuchyně a já, abych z něho vše co mu Jimin řekl vytáhla, ale jsem přerušena:

,,Eli? Pojď se mnou. Mám pro tebe překvapení"usměje se na mě svým obdélníkovým úsměvem Tae, já mu úsměv oplatím a vstanu.

,,Dobře"řeknu, Tae mě popadne za ruku a začne táhnout do pokoje kde jsme spali.

,,Obleč se, půjdeme ven"zazubí se a já povytáhnu obočí nahoru, ale bez komentářů se rychle obleču do něčeho kulturního.

,,Jsi hotová?"ozve se z koupelny.

,,Jo!"křiknu a přijdu ke koupelně. Když Tae vyjde tak se zaculím. Má na hlavě baret.

,,Takhle splyneme s davem"zašeptá 'nenápadně' a já se zasměji.

,,Tak já si ho vezmu taky"pokrčím rameny a on se usměje.

,,Ty ho máš taky?"zeptá se a já kývnu. Radostně zatleská, já dojdu do pokoje a vytáhnu z kufru klobouček.

,,Jak vypadám?"zatočím se před ním dokola.

,,Jako princezna"odpoví a chytne mě za boky. Co s tou princeznou máte? Já mám mnohem hodnotnější postavení než je princezna.

,,Ale.. Nech toho"zčervenám a on si mě přitáhne do polibku. Já polibek ještě více prohloubím.

,,Nezdržuj, jdeme"odtáhne se a čapne mě za ruku.

,,No tak promiň no.."zamručím se smíchem a nechám se jím odvést z hotelu.

,,Řekni mi, kam mě to táhneš"zaprosím po pár minutách cesty.

,,Ne, ty si chceš vždycky zkazit překvapení"zasměje se a já protočím očima.

,,Protože nevím, jestli mě třeba neznásilníš za rohem"řeknu a on se zasměje.

,,To by bylo překvapení"ušklíbne se a já ho bouchnu do ramene.

,,Ale neříkej, že by ses nenechala"nadvzedne obočí se šibalským úsměvem.

,,Ne, nenechala"zasměji se a on mě v tu chvíli přimáčkne na zeď jednoho z domů.

,,Jsi si tím tak jistá?"zašeptá mi do rtů a olízne si ret.

,,No.. Když o tom tak přemýšlím tak.."nestihnu to ani doříct jelikož se mi přisaje na krk a skousne mi tam kůži. Slastně vzdychnu a on se odtáhne.

,,Nejsem si jistá"skousnu si ret a provokativně se usměji.

,,Však ty jsi jistá budeš"řekne a znovu mě vezme za ruku. Po pár minutách dojdeme k nějaké restauraci, která je dost odlehlá. Je v zapadlejší uličce. Na takových to místech bývají většinou ty nechutné 'pajzly', ve kterých se nedá ani jíst. Ale Tae by mě do něčeho takového snad nevzal.

Zamíříme si to rovnou k té restauraci. Heh.. Tae? Co to děláš?

,,Tae? Jsi si jistý, že chceš jít.. Ehm.. Do tohohle?"ukážu na, ne moc hezky vypadající, dveře restaurace.

,,Nesuď knihu podle obalu"usměje se a otevře dveře. Málem mi vypadnou oči z důlků. Vevnitř vládné romantická atmosféra. Na stolech jsou svíčky a celá restaurace je zařízená do moderního stylu. Prostě bomba. V životě by mě nenapadlo jít někam jako sem. Z venčí to vypadá tak.. Tak staře a rozpadle, ale když vejdete dovnitř tak je to prostě krása.