LOVCI STÍNŮ✔

PRVNÍ VZPOMÍNKY

Druhý den jsem se vzbudila časně ráno. Venku byla ještě tma , takže mohly být tak čtyři hodiny.

Oblékla jsem si šedé tepláky s černou mikinou a vlasy sepla do culíku. Šla jsem si ven zaběhat.

Běžela jsem po mé oblíbené stezce , která vedla skrz les. Běhala jsem tu skoro pořád. Dřív i s mým otcem. Bohužel je už tři roky po smrti. Odletěl na důležitou schůzku do Anglie a už se nevrátil. Nikdo neví jak zemřel. Maminka se trápí dodnes ale nedává na sobě nic znát. Nechce , abych viděla jak se trápí. Ale já vidím , jak jí to rve srdce.
 
Už jsem běžela půl hodiny a dorazila jsem na temně osvětlenou mýtinu. Nevím co mi na ní přišlo zajímavé , ale donutila mě se zastavit a zírat na ni. Zničeho nic mě strašně začala bolet hlava. Měla jsem pocit , že mi exploduje mozek. Najednou jsem před očima uviděla nějaké útržky zle se smějícího muže , boje, pak dalšího muže co mě kolíbal a nic. Upadla jsem do mdlob.

-----------------------------------------------------------

Vzbudila jsem se a nic jsem neviděla.  Cítila jsem , že na mě dopadá něco mokrého a já ležím na něčem tvrdém.
Ztěžka jsem si vytáhla mobil a rozsvítila baterku. Panebože. Ležím na mýtině a na mě dopadají velké kapky kvůli prudkému dešti. Musela jsem omdlít. Ale co to bylo za obrazce? Asi jsem byla ještě takhle po ránu utahaná.

Zapla jsem si mobil , že si pustím písničky a ...... Sakra. Jak může být devět hodin večer?????  Takhle dlouho jsem nemohla být mimo. A mám dvacet šest nepřijatých hovorů od mámy!!! Musí mít strašný strach. Rychle jsem se rozběhla domů a doufala , že mamka nezemřela strachy.

,,Mami" vlítnu do domu celá zpocená a udýchaná.

,,Alex!" Obejme mě mamka uplakaně.
,,Kde jsi celý den byla? Od rána jsi tu  nebyla! Ani nevíš jaký jsem měla strach , když jsem ti ráno donesla snídani a ty nikde!! To by nebylo zas tak hrozný, ale ty si přijdeš v devět hodin večer a ani mi nezavoláš! "

,, Mami, moc se omlouvám! Šla jsem si zaběhat , ale pak se mi udělalo nevolno a omdlela jsem. Probudila jsem na mýtině v lese a zjistila , že už je devět hodin. Promiň!"

,,Ach, a jsi v pořádku zlato? Jsi celá promoklá. Jdi se zabalit do deky a já ti udělám čaj."

,,Dobře maminko."

Šla jsem do pokoje a zabalila se do tlusté deky. Maminka mi pak donesla čaj a teploměr. Měla jsem 39. Zapila jsem Ibalgin a ani jsem se neosprchovala a usnula.

-----------------------------------------------------------

Ráno mi už bylo dobře a včerejšek jsem hodila za hlavu. Sešla jsem po schodech do kuchyně a zjistila , že už je mamka vzhůru a připravuje oběd.

,, Už je ti dobře, Alex? "

,,Ano, je mi fajn."

,,To jsem ráda. Zajdeš prosím do obchodu pro cibuli a pórek? Zapomněla jsem ho koupit. "

,, Jasný "

Převlékla jsem se do kraťas a bílé košile a vyrazila. Než jsem ale stihla dojít do obchodu, někdo mě chytl za rameno a trhl se mnou čelem vzad.

,,Ahoj Alex" mával mi před obličejem Gabe.

,Nazdar, nemusíš se mnou takhle škubat. Jsem se tě Lekla. " Sprdla jsem ho mírně.

,,Sorry, ponaučení pro příště."zasměje se. ,, Kam jdeš? "

,,Nakoupit, nic pro tebe."

,, Třeba jdu taky nakoupit, co ty víš? "

,,Ty?? Nikdy " pousměji se.

,,Ok, nikdy jsem nakoupit nebyl." Rozesměje se naplno. ,,Ale všechno je jednou poprvé, ne?"

,,Tsssss." Odbyla jsem ho a šla dovnitř. Prošla jsem okolo prvního regálu a vzala cibuli. Z druhýho regálu jsem vzala pórek. Poté jsem šla k pokladně zaplatit za nákup.

,, Proč se za mnou pořád plížíš jak smrad ? "

,, Přece jsem s tebou šel nakoupit, ne?"

,,Nic takového jsme si nedomluvili" Odseknu naštvaně.

,,To sice ne , ale .... "

Dál jsem ho neposlouchala a koukala se jen na procházejícího muže, který mi byl strašně povědomý.

Muž se mi podíval do očí a zastavil se na místě. Vypadal stejně překvapeně jako já.

Najednou si přede mě stoupl Gabe a schoval mě za svá záda.

,, Co tu děláš??? " Zasyčel na dotyčného.

,,Šel jsem nakoupit, co je na tom nepochopitelného? " Promluvil.

Ten hlas je mi nějak povědomý. Jako bych ho už slyšela.

,,To je mi u prdele, že jsi šel nakoupit. Prostě odprejskni. Nemáš tu co dělat!"

,,Nevyšiluj tak. Už odcházím. "

,, Počkat!! Zastavte!! " Zakřičela jsem.

Ztuhl a zůstal stát na místě. Rozběhla jsem se za ním a stoupla si před něho.

,, Odkud vás znám?? Už jsem vás někdy viděla!! "

,,Cože ???? Ty zkurvysynu , jak se opovažuješ?? Drž se od ní dál!! "

,,Co to do tebe vjelo Gabe?? Uklidni se!" Zděsila jsem se nad jeho vzteklou reakcí.

,,Já jsem klidnej! A ty vypadni!

,,Takhle se mnou nějaký nefil mluvit nebude. " Zasyčel neznámý a přikrčil se.

Najednou k nám přiběhla nějaká dívka a stoupla si mezi kluky.

,,Tak a stačí!! Nevidíte , že se ta dívka bojí!!!??"

Kluci jakoby si vzpomněli, že tu jsem a uklidnili se.

,,Pojď Alex, tohle mi za to nestojí." Řekl Gabe a odtáhl mě pryč.

,, Co to mělo sakra znamenat??"

,, Nechtěj to vědět a jdi domů."

,,Co? To teda ne, pěkně mi to vysvětli!!!" Řeknu naštvaně.

,,Prostě už jdi." Řekne a jen tak si odejde.

To nemyslí vážně?! Co to mělo jako být?

Vrátila jsem se domů a vyndala cibuli s pórkem.

,,No to je dost! Kde jsi zase takovou dobu byla?" Zeptá se mě mamka.

,,Potkala jsem Gabriela." Odpovím.

,,Ahá. Tak to jo. " Rozzáří se mamka. ,,A co jste si povídali takovou dlouhou dobu?? " Zeptá se mě.

,,Mami!! Jen mě šel doprovodit do obchodu. Nic víc! "

,,Jak myslíš. A nechcete spolu někdy někam zajít? Třeba do kina. Nebo do divadla. Nebo zase jen nakoupit?"

,,Mami!!!!!"

,, Dobrá, dobrá. Ale někdy mu alespoň napiš."

,,Dobře mami."

Odešla jsem do svého pokoje a skočila na postel.

Musím zjistit co se to děje!! Ať už myslím to , jak se kluci divně chovali, tak i to, proč mám divné útržky, i to , kdo je sakra ten muž!! A proč ho proboha oslovil nefilem??