LOVCI STÍNŮ✔

VĚZENÍ

Alex:
Ztěžka se probudím. Nic nevidím a Nemůžu se hnout. Něco mám závázaného přes oči. Ruce mám svázané za zády a celé mé tělo je ztuhlé a bolavé. Slyším, že jsem v jedoucím autě a jedeme dost rychle.

,, Haló?? Kde to jsem?"
Zeptám se opatrně.

,, Nemám náladu, takže radši zmlkni. " Ozve se ze předu.

A já se radši držím jeho rady.

Asi po hodině konečně zastavíme. Uslyším, jak se otevírají dveře po mé straně a pak mě jen někdo vytáhne, vezme do náruče a odnáší pryč.
Pak mě někam položí a podle zvuků kroků odejde.

Nevím co mám dělat. Nevím kde jsem ani proč tu jsem. Sedím na studené a mokré podlaze a začíná mi být zima. Pokusím se rozvázat.

Když už mám pocit, že to zvládnu, tak uslyším, jak se otevírají dveře. Vyjdou nejspíš Nějací muži , kteří vedou rozhovor, který nezní zrovna nejlíp.

,, proč jsi ji unesl? Ty nejsi normální , Stefane!! Vždyť po nás půjdou! "

,,Ale prosím tě, oni??? Nějací nefílkové a pijavice ?? Sračky! Takoví srabové se neodváží. " Zachechtal se Stefan

,,No nevím. Nechci mít kvůli tobě problémy! "

,,Neboj, vše půjde jako po másle."

Někdo mi odvázal oči a já uviděla Stefana a ještě jednoho muže. Byl menší než Stefan. Vlasy měl tmavě hnědé a jeho oči byly černočerné.

,,Ahoj, jmenuji se Daniel. " Docela mile se na mě usmál.

,, Proč tu jsem ?"

,,Víš, ty o tom asi nevíš, ale jsi tak docela zvláštní. Ani ti tvoji kamarádi o tom nic neví. A to je právě ono!! Jsme dva kroky před nimi!! "

,,Nech toho Stefe ! Vždyť ji strašíš. "

,,Ále noták. Ona to pochopí. Jen to chce čas. Budeš s námi spolupracovat, že Kočičko??"

,,Nikdy!!! Pusťte mě ven!!"

,,Tak to tě tu potom budeme muset nechat, než si to rozmyslíš."

A oba dva odešli a nechali mě tu.

-----------------------------------------------------------

Trčím tu asi už šest hodin a stále nikdo nepřišel. Pořád si zkouším rozvázat uzle na mých rukou , ale jde to ztěžka, protože mi je ještě před odchodem znovu a pevněji zavázali.

Dokola přemýšlím o jejich slovech, ale nic mi nedává smysl. Prý , že jsem zvláštní? No to určitě. Já, úplně normální holka , jako každá jiná.

-----------------------------------------------------------

Stefan:

Kdyby tak věděla, co je vůbec zač. Jakou má sílu. A jaké má postavení v říši nesmrtelných. Ale ona to neví. Ani ti její kamarádíčci. Dobře pro mě.

,,Co s ní budeme dělat , Stefane? " Zeptal se mě Daniel.

,, Prozatím jí necháme v cele , aby se nám trošku vystrašila."

,, Trošku??:D "

,, Přesně tak. Pak jí ukážeme , co je zač a začneme ji trénovat. A nakonec nám pomůže zase získat naši nadvládu nad celou říší. A pokud nebude chtít, tak ji trošičku pomůžeme." Dokončím svůj monolog.

,, Tím Slovem pomůžeme myslíš budeme mučit. "

,, Třeba k tomu ani nedojde. "

,,To si nemyslím. Podle mě ani nemáme ponětí, s kým si to zahráváme. A prozatím to neví ani ona sama."