Kneel before me! (Okovy svobody: 1) [Avengers/Loki FF]

4. Bratrské shledání

Tony okamžitě sáhl po helmě obleku a nasadil si ji. Natasha zřejmě vypadala, že mu něco řekne, ale pak to spolkla a jen otevřela zadní stranu, takže mohl vzlétnout. Altair se marně snažila sundat dolů náhubek a provazy, kterými byla svázaná. ,,Co to děláš?!" vyjekl Steve, když v tom nezvaný host přistál na rampě pro Tonyho vzlet.

Thor.

Eve zaplavila prudká bolest hlavy a lavina pocitů, které si nemohla vysvětlit, Lokiho zděšení a Altair panika, jak se horečně pokoušela vyprostit. Podařilo se jí servat náhubek a košík s přetrhanými řemínky odletěl do noci. Tesáky roztrhala provazy na křídlech a pak už Loki křikl ,,Útok!" Vyskočila a vrhla se na jeho bratra, který ale jednoduše ukročil stranou a vítr vlčici strhl ven jako kus papíru. Zuřivě máchala křídly a snažila se pomoct svému pánovi, vítr a rychlost letadla však byly proti ní. Thor kladivem odhodil Iron Mana stranou, popadl bratra a zmizel venku.

Tony se zvedl. ,,Ten nám tu chyběl." utrousil. ,,Romanovová, hlídej mi dceru." Eve sebou trhla, doteď plula někde zasněná. ,,Tati?" zeptala se nejistě. Iron Man vykročil k rampě. ,,To je další Asgarďan?" zeptala se žena. ,,Je to spojenec?" zajímal se Steve. ,,To je fuk." odbyl je Iron Man a jistým krokem vykročil po rampě. ,,Potřebujeme plán útoku," zaprotestoval Steve, když viděl, k čemu se chystá.

,,Já už plán mám. Útok." odpověděl s klidem Tony a odletěl do tmy. Steve se rozhodl, popadl padák a začal si ho nasazovat na záda. Eve mu pomohla, pořád zasněná. ,,Nechala bych je být, kapitáne. Jsou to chlapi z mýtů, v podstatě jsou to bozi." podotkla Natasha. Kapitán America se odhodlaně podíval do šedivých mračen. ,,Je jen jeden bůh. A určitě se neoblíká jak ti dva." odvětil a skočil. Natasha zavřela rampu a vítr uvnitř pominul.

Altair hladce přistála na skále. Teď už byla hračka zbavit se provazů, které jí poutaly všechny čtyři nohy k sobě. Uslyšela přidušené vyheknutí a naráz a pak taky vlnu mírné bolesti - vyražený dech, mírně pochroumaná žebra, odřená záda. Rychle Lokiho těch drobných nepříjemností zbavila, stejně jako Thora bolestivého brnění v nohou od prudkého přistání, a vyběhla za nimi.

Zjistila, že je na balvanu nad nimi. Chystala se seskočit, ale Thor vzhlédl a přísně na ni pohlédl. ,,Zůstaň kde jsi a ani se nehni," přikázal rozzlobeně. ,,Ty jí nemáš co rozkazovat!" zasupěl Loki. ,,Je to má vlčice stejně jako tvá, poslouchat bude mě, stejně jako tebe! A pokud nechce, abych ti z obličeje udělal kaši kladivem, zůstane, kde je!" zahřměl Thor. ,,To je silný argument. Sedni, Altair." uznal Loki a vlčice se nervózně posadila.

,,Kde je ten Tesseract?" udeřil na něj Thor. ,,Taky jsi mi chyběl." prohlásil hořce Loki. ,,Na žertování nemám náladu!" ,,Ech, měl bys mi poděkovat. Kolik temné energie musel Všeotec shromáždit, aby mě bez Bifrostu přivedl sem... Na tvou milovanou Zemi!" Začal se pomalu zvedat. Thor pustil kladivo, popadl ho za paži a zvedl na nohy. Pevně jej sevřel za ramena.

,,Myslel jsem, že jsi mrtvý," řekl a v jeho očích se zableskl smutek. ,,Truchlil jsi?" zeptal se Loki s hořkým úsměvem. ,,My všichni. Náš otec-" ,, Tvůj," skočil mu do řeči černovlásek a zdvihl prst. ,,otec. Řekl ti o mém pravém původu, nebo ne?" Thor ho pustil, z očí mu sršely blesky, což bylo pro hromovládce dost trefné přirovnání. Loki ho však obešel a kráčel dolů ze skály.

,,Byli jsme vychováni spolu," zavrčel Thor. ,,Hráli si spolu, bojovali spolu! Copak si nevzpomínáš?!" Když se Loki otočil, v očích měl slzy křivdy. ,,Vzpomínám si na stín," promluvil tiše. ,,Na život ve stínu tvé slávy. Vzpomínám si na to, jak jsi mě hodil do bezedné hlubiny, mě, který jsem byl tvůj král!" Postupně zvyšoval hlas.

,,A proto chceš ze msty zničit svět, který jsem si zamiloval?!" zeptal se nebezpečně Thor, ale vypadal překvapeně. Zjevně netušil, jak na tom jeho bratr byl. Pak převládl vztek. ,,Ne! Země je pod mou ochranou, Loki," varoval ho rozzlobeně. Altair seskočila a přiblížila se k nim. Až se dají do boje - a jí bylo jasné, že je to nanejvýš pravděpodobné -, bude připravená zbavit je každé bolesti, kterou jeden druhému způsobí.

Škoda že je nedokázala zbavit i té psychické.

,,Tak to ji chráníš vskutku mimořádným způsobem," uchechtl se Loki. ,,Lidé se masakrují po stovkách, zatímco ty jalově řečníš." Thor odfrkl jako podrážděný býk. ,,Chci jim vládnout, co na tom je?" naléhal Loki a v obličeji se mu zračila touha. Thor potřásl hlavou. ,,Myslíš, že jsi víc než oni," odfrkl si. ,,No ovšem." zarazil se černovlásek. ,,Pak ti uniká pravý smysl vlády, bratře. Trůn se pro tebe nehodí." prohlásil s jistotou.

Loki zavrčel a odstrčil ho stranou, vyšel zpátky na skalku. Altair mu raději se skloněnou hlavou uskočila z cesty. ,,Viděl jsem světy, o kterých ani netušíš. Ve vyhnanství jsem dospěl, Ódinův syne! Poznal jsem skutečnou moc Tesseractu, a až ji ovládnu, tak-" ,,Kdo ti tu moc dal poznat?!" skočil mu ostře do řeči Thor. ,,Kdo řídí toho rádoby krále?!" ,,JÁ JSEM KRÁL!" zařval Loki, Thor ho však pevně chytil za paže. ,,Tady ne!!" křikl. Vzal jeho obličej do dlaní.

,,Vzdej se toho Tesseractu, opusť ten zhoubný sen!" naléhal a pak jeho hlas i oči zněžněly a zesmutněly. ,,A vrať se domů." zašeptal prosebně. Lokimu to vhrklo slzy do očí, ale pak se usmál. ,,Já ho nemám," řekl prostě. ,,Nevím, kde je." Thor odfrkl. ,,Dobře mě poslouchej, bratře-" začal, ale přerušil ho naráz kovu o kov a náhle byl pryč. Loki se uchechtl.

,,Poslouchám," ušklíbl se.

Tahle scéna byla prostě nejvíc. Ale zato jsem strašně doufala, že se dají dohromady a přestanou proti sobě bojovat... :(

No co. Je to smutný :/

Opět se ptám, líbí se vám příběh? :D