Kneel before me! (Okovy svobody: 1) [Avengers/Loki FF]

7. Rozhovor a nebezpečí

Loki pohazoval míčkem po kruhové cele a Altair mu ho přinášela zpátky do ruky. Náhle se zarazil a usmál se. ,,Takhle se ke mě dokáže přiblížit jen málokdo." prohlásil a otočil se. Na můstku stála rudovlasá žena v černé uniformě agentů S.H.I.E.L.D.u. Založila si ruce na hrudi. ,,Ale čekal jste, že přijdu." odpověděla klidně.

,,Později." pousmál se Loki a pak se uchechtl. ,,Po všech mučeních, které je Fury schopen vymyslet-" ,,A to mu celkem schází originalita," dodala Altair, ,,-bych vás přivítal jako přítele... Jako útěchu. A já bych spolupracoval." ,,Co jste udělal agentu Burtonovi?" zeptala se s kamenným výrazem Natasha. Loki pokrčil rameny. ,,Jenom jsem mu otevřel mysl," prohlásil. ,,A až vyhrajete? Až získáte, co chcete?" postoupila blíž ke sklu žena.

,,Co se s tou jeho myslí stane?" Loki zvedl obočí, na tváři úšklebek. ,,Ooou! To je láska, agentko Romanovová?" podivil se s hraným překvapením. ,,Láska je dětinskost, něco mu dlužím." odvětila s kamenným výrazem ve tváři. ,,Mluvte," vyzval ji Loki a usadil se na lavici. Altair si sedla k jeho noze a položila mu nohu na koleno.

,,Než jsem přešla k S.H.I.E.L.D.u," začala a posadila se na židli, ,,hrála jsem sama za sebe. Mám velmi specifické schopnosti. Bylo mi fuk, pro koho je využívám... I na co. Tím jsem si znepřátelila S.H.I.E.L.D. Poslali agenta Burtona, aby mě zabil... Ale neudělal to." Loki chvíli mlčel. ,,A co uděláte, když slíbím, že ho ušetřím?" zeptal se.

,,Ven vás nepustím," ušklíbla se Natasha. ,,To vím," uchechtl se Loki. ,,Jste rozkošná. Světu hrozí zkáza a vy bojujete pro jednoho muže?" zavrtěl s úsměvem hlavou. ,,Jde jen o změnu režimu. To už mě nijak nedojímá, jsem Ruska." Pokrčila rameny. ,,Nebo byla jsem." ,,A co jste teď?" pousmál se Loki.

,,Vážně to není tak složité," zvedla se Natasha ze židle a přešla ke sklu. ,,Mám dluh a chci ho vymazat." ,,A jak vymažete svou krvavou minulost?" ušklíbl se Loki a začal vypočítávat. Ženě na krku pocukával sval. Loki přešel do tykání. ,,Kape ti z rukou krev, topíš se v ní, myslíš, že záchranou muže, který není o nic lepší, než ty, něco změníš? To je ta nejtrapnější sentimentalita. Jsi jako dítě, které žadoní o zázrak! Jak ubohé!" začal se rozpalovat. Altair vystrašeně ucouvla. Věděla moc dobře, jak to dopadá, když se Loki rozzlobí a ona ho vyruší z jeho výlevu.

,,Lžeš a vraždíš ve službách lhářů a vrahů. Myslíš si, že jsi odlišná, že máš jiná pravidla, která očišťují ty hrůzy, ale ony jsou tvou součástí a Nikdy. Už. Nezmizí." zašeptal hrozivě a pak náhle praštil do skla. Altair sebou trhla; jeho hněv, i když ne namířený na ni, ji děsil. ,,Nechám Burtona být," zasyčel nenávistně a na tváři se mu usadil krutý úsměv.

,,Dokud tě nezabije. Pomalu, rozkošnicky, způsobem, o kterém ví, že se ho bojíš. Pak ho probudím a až spatří, co udělal, rozseknu mu lebku, ty... Ufňukaná děvko!!" poslední slova zakřičel. Altair pod lavicí si zakryla hlavu křídly. Natasha šokovaně odstoupila a odvrátila se. ,,Jste stvůra," hlesla tiše. Loki se zasmál. ,,Ne, tu jste přivedla vy," odfrkl si.

Natasha se náhle otočila, s tváří dokonale klidnou. Altair sevřela nepříjemná předtucha. ,,Takže... Banner. O toho vám jde." uhodla a Loki kousek odstoupil. ,,Cože?" hlesl. Natasha rázným krokem zamířila pryč, překotně hlásila do sluchátka. Pak se otočila a usmála se. ,,Děkuji za vaši spolupráci," zabroukala ironicky. Loki chvíli zíral, pak se ale sebral a nenechal jí poslední slovo: ,,Nemáte zač, agentko Romanovová. Bylo mi ctí vám pomoci." Pak se odvrátil, aby neviděla zlost, která v něm vřela.

Altair opatrně vylezla zpod lavičky, pořád se strachy třásla. Loki vypadal, že má sto chutí do něčeho třísknout, dost možná i do ní. Dělával to Thor, dělával to i on. Opatrně k němu přešla a svěšenou hlavu mu vložila do jedné ze vzteky se třesoucích dlaní. Pak ji udeřil, prudce a ostře ji hřbetem ruky přetáhl přes čenich. Tiše kníkla, před očima jí chviličku tancovaly hvězdičky. Náhle vedle ní Loki přidřepl a objal ji. ,,Díky," hlesl. Ulevilo se mu. Přitiskla sklopenou hlavu k jeho rameni.

,,Nemáš zač," špitla tiše.

•••

Eve se probudila v malém pokojíku. Stála tu postel, stůl s židlí, skříň a dvě křesla. Také malé dveře, možná do koupelny. Spalo se jí pohodlně a leželo ještě líp, takže se jen lépe usadila a vytáhla ze svého kufru knihu. Otevřela ji na založené stránce a pokračovala ve čtení tam, kde skončila. Řádky jí ale poskakovaly sem a tam a ona musela přemýšlet nad oběma Asgarďany a také o tom večeru v Německu.

Náhle to s lodí prudce otřáslo, až to Eve vyhodilo z postele. Znepokojeně vyhlédla z okna, ale viděla jen oblohu. Rozhodla se a hodila na sebe oblečení, pro všechny případy. Pak do pokoje vtrhla nějaká neznámá agentka. ,,Slečno Starková, děje se něco důležitého," oznámila napjatě.

,,Jediná důležitá věc na létající lodi je, že padá," odtušila plavovláska a dál si rozčesávala vlasy. ,,To může každou chvílí přijít. Jeden motor se zasekl a poškodil. Váš otec a pan Rogers se to snaží rozchodit. Do lodi se dostali nepřátelé a Loki s vlkem uprchl z vězení. Ředitel Fury si vás přeje mít v dohledu, než všechno dobře dopadne." dodala.

Eve zvedla obočí a snažila se zklidnit bijící srdce. ,,V tom případě... Děkuji za vyřízení. Půjdu." Páni, to jsou novinky! Zamířila k místnosti, kde se včera sešli všichni Avengers, ale zvědavost jí nedala. Krom toho, kdyby tu jen tak seděla na zadku a čekala, jak se všechno vyvrbí, ukousala by se nudou.

Otočila se a zamířila spletí chodeb najít uprchlého Lokiho. Tušila, kde ho hledat. Rozběhla se směr laboratoř, kde bylo Lokiho žezlo.

Nová kapitolaaaaaa! Ten oboustranný trolling s Natashou jsem vymyslela, když jsem Avengers viděla poprvé. Loki by ji prostě setřel X'D

No, co zatím říkáte na děj? Už se nám to začíná rozjíždět!