Tajnůstkáři: Obrazy Severuse [Harry Potter]

7. ročník

Kroky pohltil koberec v předsíni. Vydalo ho zavrzání, když se opřel o futra dveří. Severus se na něj ze svého místa podíval, ovšem, neřekl nic. Stejně jako poslední dva dny.

Mlčeli. Ani jeden neměl nic proti. Ticho bylo výřečnější, potřebuji čas. A oba to respektovali, protože některé rány, potřebují delší dobu na zahojení.

Snape měl právo truchlit. Nejen kvůli Brumbálovi, ale taky kvůli tomu, že přišel o postavení mezi Smrtijedy a protože si teď celý kouzelnický svět myslel, že je vrah a že unesl Harryho. Kecy v kleci. Mladík mu ihned nabídl, že prozradí pravdu, ale lektvarista ho rázně zastavil a zahrnul argumenty, které Harryho nakonec přesvědčily. Valná většina by mu prostě nevěřila – to byl první argument. Další byl takový, že kdyby se Harry rozhodl vyjádřit se přímo na veřejnosti a ne přes Denní věštec, tak by hrozilo, že ho Voldemort napadne. A Harry v žádném případě nehodlal riskovat už jen kvůli tomu, že tím vším Snape vyjadřoval starost o něj. Jediné, s čím byl starší muž ochotný souhlasit, bylo, aby se pravdu dozvěděl Řád. Takže hned další den po smrti Brumbála se už všichni členové sešli na Grimmauldově náměstí 12, kde se Snape s Harrym ukryli. Tonksová chtěla Snapea proklít, stejně tak, jako Ron, Moody a ještě pár jedinců, co se na profesora neskrývaně mračili. Druhá část kontrolovala, zda-li Harry není pod profesorovým Imperiem nebo pod vlivem nějakého omamného lektvaru. Ta třetí část zkrátka... vyčkávala. A když se všichni ujistili, že Snape opravdu nepředstavuje nebezpečí a mladík je zcela v pořádku, pustili se oba do vysvětlování. Slova se především ujal Harry, protože jeho výpověď měla v tu chvíli větší váhu. Ovšem, nikomu neprozradil, že Snape maluje a že právě obraz byl příčinou toho, že ho obvinili ve zradě. A Severus mu za to byl vděčný.

Nějakou dobu pak ještě probírali další plány ohledně zneškodnění Voldemorta. Harry jim chtěl povědět o viteálech, ale byl zastaven Snapem. Muž mu pod stolem pevně stiskl ruku a mladík nevěděl, jestli to byla profesorova promyšlená reakce – vědomá, či nikoli. Jenže to překvapení bohatě stačilo k tomu, aby promluvil starší muž o tom, že nyní se všichni potřebují věnovat pohřbu bývalého ředitele Bradavic a že strategické plány budou řešit potom. Mnozí byli jeho slovy překvapeni, ale pak se v jejich nitrech ozvala lidská chápavost a tak souhlasili. Ne každý den totiž potkáte člověka, který musel zabít umírajícího přítele na jeho prosbu. Dokonce i Ron s Hermionou se na Snapea soucitně podívali, ale ten jen nepotěšeně zavrčel a dal celým svým bytím jasně najevo, že by byl rád, kdyby už všichni odešli. Zůstali jen oni dva – Harry a Severus. Severus, protože se nyní nemohl vrátit do Bradavic a do svého domku na Tkalcovské a Harry, protože... protože prostě chtěl. Grimmauldovo náměstí chránilo Fideliovo zaklínadlo a i když sice nebylo tak bezpečné, jak v domě Dursleyových, mladík věděl, že potřebuje zůstat. Kvůli Snapeovi. A nejspíš i kvůli sobě.

Dům na Grimmauldově náměstí – starý dům rodiny Blacků – utichl. Bylo slyšet jen občasné Kráturovo nadávání na všechny krvezrádce a mudlovské šmejdy a švitoření roztočů ve stěnách domu. Jinak blahodárné a zároveň ničivé ticho.

Severus si myslel, že bude muset s Potterem mluvit. Věnovat mu pozornost, jako dítěti. Vždyť před jeho očima zabil Brumbála – muže, ke kterému mladík vzhlížel a který mu byl rádcem celou tu dobu, co byl Potter v Bradavicích. Jako kdyby se to netýkalo i mě, odfrkl profesor v myšlenkách a popadl svůj cestovní plášť. Spočinuly na něm smaragdové zorničky s otázkou, tak jasnou...! Opouštíte mě?

,,Jdu si koupit malířské potřeby." Merline, ta úleva v očích nebelvíra byla natolik silná, že i Severusovi spadl kámen ze srdce.

Vrátil se po hodině. Potter seděl v křesle s hrnkem čaje a... díval se na Severusův obraz, který se chlapci podařilo ukořistit, když běžel k profesorovi na Astronomické věži. Starší muž měl pocit, jako kdyby se vrátil do minulosti. Do doby, kdy ho teprve maloval. Do doby, kdy se rozhodoval, zda-li ho Lily na svatbu pošle. Do doby, kdy započal jeho blok. A kdy učinil největší životní chybu.