DRAMIONE jednodílovky

Prefekt a Kobliha

HERMIONE GRANGER

Hnědovláska spala u Ginny v pokoji. Ta spokojně oddychovla a neměla o ničem ponětí. To se však nedalo říct o ní.
Nemohla spát, tíží ji mozek. Chtěla přemýšlet nad dalším ročníkem. Hermiona si pořádně chtěla užít tento ročník. Nejen ve známkách, ale také si pořádně užít všechny své kamarády ze školy. A konečně, pomstít se Zmijozelu. Tento rok byla poprvé  nebelvírskou prefektkou. A to znamenalo jisté výhody. Mezi výhody by se dal počítat například fakt, že má dovoleno po večerce chodit po prostorech hradu, bez napomínání, či trestu, který naopak může udělit třeba Zmijolu.Z každé koleje je vybrána jedna dívka a jeden kluk. Spoleně s ní, z Nebelvíru, je to Seamus. Z další koleje je prefektka například Lenka Láskorádová, dosud přezdívaná 'střelenka' , s čistou a hodnou duší. Na Lenku se také těšila. Nebo Levandule. O ní se totéž říci nedá. Ikdyž, na druhou stranu, Levandule by se dala vnímat jako čarodějka, která zoufale potřebuje něčí pozornost, něhu. Tu hledala v Ronovi. Špatná trefa. Fuj, to jméno se jí příčí v krku, nepříjemné vzpomínky, z ještě horšího období. Protřela si oči a protřepala hlavu. Proč myslí na tohle?! Trochu se zamračila a zlehka klesla na polštář a benzenu chvíle upadla zpátky do bezesné noci.

HOGWARDS, HERMIONE GRANGER

,,Prefekti za mnou, po večeři se stavte v mém kabinetě. Je třeba pořešit neodvalitelné záležitosti..." promluvila Minerva ve Velké Síni mezi nedšenými jedlíky, kteří hned ztichli, jen, co slyšeli její hlas. Ne, že by se jí báli jako Snapea, ale určitý respekt měli. Hnědovláska, která dnes nic nesnědla, rovnou vstala a vzorně se vydala směrem ze Síně. Byla první, tak čekala, až se někdo objeví. K jejímu velkému neštští to byl Draco Malfoy, 'zmijozelský princ' a vůdce bandy těch poloopic, co si říkají Crabb a Goyle. jen ta Kobliha s džemem, kterou jí v jednom kuse, má větší mozek než oni. Byla z nepochopitelného dupvodu nervózní, ale nedala na sobě nic znát. Knize v ruce stiskla pevněji. Malfoy měl v ruce také koblihu z večeře a jednou se zakousl. Hermioně z toho pohledu zakručelo v břiše. Přitiskla si knihy více k sobě a podívala se jinam.  ,,Nazdar, Grangerová!" Usmál se při pozdravu zmijozelský prefekt. Hermiona malém vykulila oči. Ano, on se opravdu usmál. Pozdravila ho naoplátku s mírným zmatkem v očích, který hned vyčetl. Modrošedé, velké oči na ni upřely pohled. ,,No co, nikdy jsi mě neviděla v dobré náladě?" Jakoby do hnědovlásky uhodil blesk. Tak k ní je celou dobu zlý a teď má jen z čistá jasna 'dobrou náladu'? Vážně? Našpulila rty a odsekla. ,,Ne." Ovšem s následujícím zakručením v břiše to neznělo moc naštvaně. Malfoy se zasmál. ,,Pro Merlina, aby Grangerová neměla jednou hlad." Znovu se zasmál a dal jí koblihu do ruky. Ta na něj upřela doslova nevěřícný pohled. A nikdo by se jí ani neměl divit. Vždyť Draco, ano Draco Malfoy jí neřekl za dnešek žádnou nadávku, usmál se, a dokonce jí podal jídlo. Položila knihy a vzala si jídlo. Zakručelo Jí znovu v břiše. ,,Pro Merlina, Grangerová, už jez, poslouchat tvoje kručení je otravný." Zasmál se a pokroutil hlavou. Hermiona stále nechápala. A asi se jí to b budoucnu ani nestane. Každopádně se jí Malfoyova dobrá nálada líbila. A tak dva největší nepřátelé, Hermiona Hrangerová a Draco Malfoy, objevili něco nového. Příměří, mír... Ani by se nepostřehlo, že jedna malá običejná kobliha plněná ostružinivým dzěmem může zachránit dívku před hladem a navíc otevřít další kapitolu nezi nimi, totiž snad přátelství, ze kterého se vždy může stát něco hlubšího, intenzivnějšího... například city ke zmijozelskému princi, o kterých by si hnědovláska nedokázala ani snít na začátku roku... avšak díky jedné vyvolené Koblize, se může již brzy stát.