Wolfstar - I love you Sirius

7. Polibek

Remus
Když jsme došli k Brumbálovi nebyl jsem schopný ani slova a tak mu to nakonec všechno musel říct Sirius.
Na koleji jsem se znovu rozbrečel, bylo mi trapně ale nemohl jsem přestat. Sirius si mě přitáhl do náručí a zase mě políbil do vlasů, za což jsem mu byl neskutečně vděčný. Chvilku jsme tam jen tak stáli než jsem zívl "jsi unevenej viď" pousmál se Tichošlápek, jenom jsem přikývl a zavřel oči. Sirius se jenom zasmál a převedl mě k mojí posteli. Chtěl odejít ale já ho chytil za zápěstí "buď tady se mnou prosím" nahodil jsem psí pohled a doufal že to zabere. Naštěstí zabralo a Sirius si lehl vedle mě a já se k němu přitulil. "Spinkej Remi, musíš si odpočinout" řekl Sirius a prohrábl mi vlasy. "Siri" zvedl jsem k němu pohled "hm, co pak" zeptal se mě o podíval se mi do očí "dáš mi pusu" poprosil jsem ho a sklopil jsem tvář, protože se mi do tváře nahrnula červeň, Sirius se jenom pousmál a sklonil se ke mě "a kam by jsi jí chtěl" zatrilkoval a mě naskočila husí kůže. "J-já no já překvap mě" dostal jsem ze sebe nakonec Sirius uchopil mojí bradu mezi palec a ukazováček zvedl, moji hlavu k němu a něžně se otřel svými rty o ty moje.
Byl to ten nejkrásnější pocit na světě a já nechtěl aby to někdy přestalo, bohužel pro mě skončilo to až příliš rychle a já radši sklonil hlavu, protože jsem cítil jak mi hoří tváře. Sirius si mě k sobě ale jenom přitáhl a řekl "dobrou noc Moony" "dobrou Siri" oplatil jsem mu a zavřel oči.

Ráno jsem se vzbudil jako první, vyčaroval jsem tempus a zjistil že je teprve půl osmé, takže času jsme měli ještě dost. Přitulil jsem se k Siriovi a užíval si jeho přítomnost, vzpoměl jsem si na včerejší pusu a musel se pousmát a přiložit si prsty ke rtům.

"Dobré ráno" uslyšel jsem najednou Siriusův hlas "dobré" odpověděl jsem a rychle dal prsty pryč z mých rtů. Sirius si toho ale zřejmě všiml a jenom se zasmál "jak jsi se vyspal" zeptal se mě s úsměvem "dobře, a ty" oplatil jsem mu "skvěle vzhledem k tomu, že je dost zima dělal jsi mi skvělí topení" zasmál se Sirius a hodil na mě šibalskej pohled. "Tak alespoň něco, a díky že jsi tady se mnou byl" poděkoval jsem mu a sklopil hlavu "nemáš zač Moony co bych pro tebe neudělal" mrkl na mě Sirius a zeptal se "kolik je hodin" "asi osm" odpověděl jsem "času dost" "wau od kdy se budím takhle brzo máš na mě dobrej vliv, nebo možná špatnej" uvažoval Tichošlápek a já jenom pokrčil rameny.

Sirius
Když jsem se ráno vzbudil Remus už byl vzhůru a tak jsem mu jenom popřál dobré ráno a on mi poděkoval že jsem byl s ním, ve skutečnosti mi to ale vůbec nevadilo a právě naopak jsem to udělal rád bylo mi s ním dobře a navíc jsem byl rád že ho mám u sebe a pod kontrolou.
Asi po patnácti minutách jsem usoudil že by jsme měli vstávat posadil jsem se teda na posteli ještě se nahnul k Removi který už taky seděl a vtiskl mu pusu na čelo, okamžitě zčervenal a já si pomyslel jak moc je roztomilej "bože Siriusi nad čím to přemýšlíš, tobě se přece líbí holky a Removi taky" okřikl jsem se ale nebyl jsem si jistý ani jedním "proč by ode mě Remus chtěl pusu a proč by se po každé červenal" ptal jsem se sám sebe mezitím co jsem mířil do koupelny.

Když jsem si ale stoupl do sprchy všechny myšlenky jsem radši vytěsnil. Do pokoje jsem došel jenom v ručníku a viděl Rema jak se skousl ret a hypnotizoval mě pohledem "tohle už bylo vážně divný" říkal jsem si v duchu "ale tak co tělo mám pěkný to by měl obdivovat každej" řekl jsem si nakonec a musel se pousmát nad mým egem.
Až teď jsem si teprve všiml že tady není James. "Nevíš kde je James" zeptal jsem se Rema "ne už když jsem se vzbudil já tak tady nebyl" odpověděl mi Rem, jenom jsem přikývl "tak půjdem na snídani ne, nestává se mi často abych tam mohl i posedět" zasmál jsem se "jo dobře jenom si rychle zajdu do koupelny" řekl Remus a odběhl. Sešel do společenky a počkal na něj rozhodně jsem teď nehodlal ho nechat se toulat po chodbách samotnýho, aby byl snadným cílem zmijozelských kteří se budou chtít určitě pomstím za to že to Remus řekl. Když budu ale s ním nic mu nehrozí takže se od něj nehnu ani na krok a kdybych náhodou musel tak pověřím Jamese ať je s ním.

A jak jsem předpokládal tak se i stalo když jsme procházeli chodbou vedoucí k velké síni několik Zmijozelu se na Réma dívali vražedným pohledem a jeden mu dokonce podrazil nohy a kdybych ho nechytil skončil by jak široký tak dlouhý na zemi. "V pořádku" zeptal jsem se starostlivě, díval se mu do očí a pořád ho držel jako bych se bál, že když ho pustím tak spadne "j-jo dobrý" odpověděl ale klepal se mu hlas měl jsem strašnou chuť tomu ubožákovi jednu vrazit, ale držel jsem se protože bych mohl dostat školní trest a tak bych nemohl Rema hlídat. "Pojď" řekl jsem a vyprovázel zmijozely nepěkným pohledem. Usadily jsme se k nebelvírskému stolu a uviděli Jamese jak se kousek od nás vybavuje s Lily a bylo nám všechno jasný, ve stejnou chvíli jsme se na sebe podívali vědoucným pohledem a začali se smát.

První hodinu jsme měli přeměňování s Mrzimorem, pak Formule s Havraspárem a pak lektvary se Zmilozelem a tam nastal problém, když jsme čekali na profesora Křiklana před třídou Zmijozelští si neodpusitili hnusný poznámky mířený na Réma a pak Malfoy poznamel "co šprtíku musíš se schovávat za Blackem aby se ti náhodou něco nestalo" začal se smát a zmijozelští s ním "nevšímej si jich Remi, nestojí ti za to" usmál jsem se na Rema ale propaloval zmijozeli nenávistným pohledem. "Jo Remíku vůbec si nás nevšímej tvůj miláček se o tebe postará, že jo Blacku". Tohle už jsem nevydržel a vystartoval po Malfoyovi "ne Siriusi ne" snažil se mě zadržet Remus "nedělej to, to ti za to nestojí" křičel na mě a snažil se mě udržet "pusť mě Remusi nenechám urážet ani tebe ani mě tohle si ten kretén vypije". Už bych se mu vythrl a skočil po Malfoyovi kdyby mě najednou nechytil James " Jamesi pusť mě ten kretén mě urážet nebude a Rema už vůbec ne". Malfoy a jeho kumpáni se dusili smíchem, když v tom přišel profesor Křiklan James mě okamžitě pustil Malfoy a ostatní se přestali smát a profesor nás přejel zkoumavým pohledem pak ale jenom zavelel "dovnitř".

Pokračovali jsme v přípravě Veritaséra, takže jsem byl zase ve dvojici s Remusem, za což jsem byl rád, protože nikdy nevíte čeho jsou zmijozelové schopní. A hlavě vzhledem k tomu, že jsem na lektvary úplně nemožnej, měl jsem takhle šanci i na lepší známku, protože Removi jde všechno.
Naštěstí hodina proběhla bez komplikací, až na to, že jsem si málem uříznul prst a Removi málem vypích oko. Lektvar ale nevybouchnul a to bylo hlavní.
Po obědě nás čekali ještě Dějiny čar a kouzel a večer pak Astronomie.
Na Dějiny jsem samozřejmě seděl s Remusem, i když jsme tuhle hodinu měli s Mrzimorem.
James nám na obědě ještě zdělil celý šťastný, že má konečně rande s Lily a byl celý den úplně mimo a já doufal, že ho to přejde, protože na odpoledne jsme měli naplánovaný famrpálový trénik.
Zrovna jsem se převlíkal do dresu když mě napadlo, že by bylo dobrý kdyby šel Remus s náma. "Remi, nechceš se jít podívat na trénink" zeptal jsem se ho "vždyť víš že mě famrpál nezajmá radši zůstanu tady a udělám úkoly, aby jste si je pak mohli opsat" odpověděl mi a na konci se zazubil "můžeš dělat úkoly i tam chci tě mít jenom pod dozorem" řekl jsem mu a doufal, že to zabere "prosím tě Siriusi do Nebelvírské věže se nedostanou nic se mi nestane" argumentoval Remus a já musel přiznat, že má pravdu "to sice jo, ale jak tě znám ty zase půjdeš do knihovny a co potom, tam můžou a můžou ti udělat cokoliv, mám o tebe starost prosím pojď s námi" snažil jsem se ho přesvědčit "máš pravdu do knihovny potřebuju nemám všechny knížky na ty úkoly, ale oni mi nic neudělají" stál si pořád za svým Remus "no tak pojď zajdeme pro ty knížky a ty si to pak vezmeš ven na hřiště souhlas?" navrhnul jsem "tak dobře" sklopil Remus poraženě hlavu  a já se zasmál, chytl jsem ho za ruku a už ho táhnul ke knihovně. "Pane bože Siriusi počkej" smál se Remus "nemůžu už takhle to nestíháme" řekl jsem a dál ho vlekl směr knihovna.
"Tak co tady potřebuješ" zeptal jsem se a začal se rozhlížet "jenom dvě knížky" odpověděl a rozešel se mezi regály a já za ním
Samozřejmě jsme v knihovně potkali Luciuse, který se zase Removi pokusil podrazit nohy naštěstí jsem si toho všiml včas, chytil jsem ho pod krkem a přimáčkl k regálu za ním "necháš Remuse na pokoji nebo budeš mít co dočinění se mnou" zavrčel jsem mu do tváře. Malfoy viditelně zblednul a já ho s plivnutím do jeho obličeje pustil, protože Remus už se vracel. "Tak co máš všechno šprte" zasmál jsem se "jo ale nejsem šprt" praštil mě Remus do ramene a začal se smát a já taky.

Ahoj, tak vás tady zdravím u další kapitoli a chtěla bych vám poděkovat za už 60 přečtení na začátku jsem opravdu nečekala že to budu opravdu někdo číst, a o to jsem radši.
Taky bych se vás chtěla zeptat jestli vám nevadí že Remusovi tady říkám Moony a ne Náměsíčník, ale ta anglická verze mi přijde hezčí a hlavně roztomilejší tak doufám že nevadí 🤗.
Love, Lucy ❤