Wolfstar - I love you Sirius

6. Šikana

Remus
Ráno jsem se probudil jako první ale i tak jsem zjistil že za patnáct minut začíná vyučování. Rychle jsem se převlékl a rozhodl se vzbudit kluky. Zamířil jsem k Siriusivi a řekl "Sirius vstávej za deset minut končí snídaně" "ještě chvíli" zabručel Sirius a otočil se na druhý bok, jenom jsem se ušklíbl a zašeptal "aquamenti" "Remusi" vykřikl Sirius a okamžitě se posadil, to ale probudilo Jamese, který nás hned seřval ať jsme příště potichu a vstal, Sirius taky vstal a když šel kolem mě zašeptal mi do ucha "to si ještě vypiješ" ušklíbl se ale mě se z tohohle malého gesta udělala husí kůže.

Po snídani jsme se vydali na kouzelné formule s profesorem Kratinotem a hned potom dolů do sklepení na lektvary se zmijozelem.
Profesor Křiklan rozhodl že budeme pracovat ve dvojicích a já skončil se Siriusem. Připravovali jsme Veritaserum, které jak jsme se dozvěděli budeme připravovat tři vyučovací hodiny. A i když jsem lektvar z velké části připravoval skoro sám Sirius jenom občas něco nakrájel nebo nastrouhal a to ještě pod mým vedením na konci hodiny měl lektvar přesně takovou barvu a konzistenci jako měl mít takže jsem byl spokojený.

Po obědě jsme se rozdělili a zatímco já jsem zamířil na věštění z čísel kluci zamířili na péči o kouzelné tvory.
Na hodinu jsme ale nedorazil, po cestě jsem narazil na partičku Luciuse Malfoye. "Ale, ale koho pak to tu máme" zatrilkoval Malfoy "není to náš šprtík Remusík" smál se a Avery a Nott s ním. Pak ale Malfoy zvážněl "dejde ho dovnitř" zavelel a pokynul k prázdné učebně za ním. Avery a Nott mě pevně uchopili a vhodili do místnosti, Malfoy vešel hned za nimi a zamčel a zapečetil místnost tišícím kouzlem. "Proč" dostal jsem ze sebe jenom, Malfoy se ale jenom uchechtl a řekl " víš asi se jenom nudím a ty by jsi mě mohl alespoň na chvíli zabavit" všiml si že se pokouším vstát a tak mě kopl a já spadl zpátky na zem a slzy se mi nahrnuli do očí. "Tak co pánové jakou kletbu by jsme měli použít jako první" zeptal se Malfoy svých kumpánů, se svým typickým úšklebkem "já bych se s ním nezdržoval" odpověděl Avery a namířil na mě hůlkou a vykřikl "crucio" zhroutil jsem se na zem v bolestivé křeči a slzy mi tekly proudem, snažil jsem se křičet aby mě někdo slyšel, ale pak jsem si uvědomil že použili tišící kouzlo a tak jsem to vzdal. "Ale, ale Avery nemusíš přece tak rychle zruš tu kletbu" zašklebil se Malfoy. Avery kletbu zrušil a Malfoy v ten moment vykřikl "sectumsempra" všude po těle jsem měl najednou tržné rány ze kterých se krev valila proudem. Po chvíli rány zacelil a celý tenhle proces opakoval ještě tři krát, pak Avery znovu vykřikl "crucio" a já se začal znovu zmítat v bolestivých křečích.
Pak odešli a nechali mě ležet na studené zemi, třasl jsem se po celém těle a tiše plakal. Ani nevím jak dlouho jsem tam ležel když v tom jsem za dveřmi uslyšel známý hlas. Pokusil jsem se vstát a to se mi také na druhý pokus povedlo a já došel ke dveřím, když jsem je otevřel spatřil jsem kousek od sebe Siriuse a Jamese jak o něčem vášnivě diskutují. Rychle jsme zamířil k nim a když už jsem byl na krok od nich podlomili s mi kolena a já upadl. Sirius se otočil a zděšeně a překvapeně vykřikl "Remusi".

Sirius
Rozebírali jsme zrovna s Jamesem taktiku do famfrpálu když v tom se těsně za mnou ozvala rána otočil jsem se a na zemi spatřil Remuse celého od krve a v slzách. "Remusi" vykřikl jsem "co se ti proboha stalo" rychle jsem se k němu skrčil abych mu pomohl vstát. Když jsem ho vytáhl na nohy Remus se celý klepal a plakal. "Remi co se stalo kdo ti to udělal" vyptával jsem se a pořad držel Remuse za ramena aby znovu neupadl. Remus ale nevypadal na to že by mi byl schopen odpovědět. Proto jsem řekl "pojď odvedu tě na ošetřovnu" "ne n-ne to n-ne na ošetřovnu n-ne" vzlykal Remus "j-jenom do p-pokoje p-prosím" zaprosil Remus a hodil na mě prosebný pohled "dobře" přilývl jsem po chvíli "Jamesi" otočil jsem se na svého druhého nejlepšího kamaráda "omluv nás prosím v hodině" James jenom přikývl a odešel "pojď" otočil jsem se zpátky na Remuse a pevně ho jednou rukou chytil okolo pasu a druhou jsem chytl tu jeho. Vydali jsme se směr Nebelvírská kolej, když jsme tam došli ve společence naštěstí nikdo nebyl. Prošli jsme až do pokoje a já Rema posadil na postel a sedl si vedle něj. "Tak co se stalo Remi, kdo ti ublížil" zeptal jsem se jak nejněžněji jsem mohl, Remus ale jenom zakroutil hlavou a dál vzlykal. Přitáhl jsem si ho do náručí a snažil se ho uklidnit "ššš Remusi neplač a řekni mi kdo ti ublížil" konejšil jsem ho. Remus si mezitím zavrtal hlavu do mého ramene a tiše plakal. Hladil jsem ho po zádech a čekal než se alespoň trošku uklidní a bude mi schopný říct kdo mu to udělal. "B-byl to M-m-malfoy" dostal ze sebe nakonec Remus a já dostal hrozný vztek Remus však pokračoval "a-a Nott a A-avery" rozvlykal se znovu Remus naplno.

Přepadl mě hrozný vztek tohle tak rozhodně nemůžu nechat tohle si Malfoy vypije. Remus jako by mi četl myšlenky "hlavně jim nic nedělej Siriusi prosím hlavně to neřeš na vlastní pěst" zakňučí mi Remus do ramene. "Dobře, ale nemysli si že to nechám jen tak musíme to říct Brumbálovi". "D-dobře" knikne Remus "ale ne hned" zaprosí. "Neboj půjdeme až ti bude trošku líp" řeknu a něžně mu prohrábnu vlasy. Remus se ke mě ještě o trošku víc přitulí, pokud je to tedy ještě možné a zamumlá jenom "díky". Skloním se k němu a vtisknu mu malý polibek do vlasů.

Až se vrátí James všichni se vydáme do ředitelny říct Brumbálovi co se stalo. Všechno mu nakonec řeknu já, protože Remus není schopný slova. Ředitel nám řekne že bez trestu určitě nevyjdou a že pana Averyho za nepromíjitelnou kletbu vyloučí.

Vrátíme se teda na kolej, kde si mi Remus znovu sesype do náruče, nevadí mi to ale spíš mě znepokojuje to že zase pláče, "ššš neplač Remi, už tě nikdy nenechám samotného, nikdo ti už neublíží" slíbím mu a dneska už po druhé mu vtisknu polibek do vlasů.